Zástavbě Koubku bránili lidé v Chotěboři už minimálně před třemi lety. Deník o tom psal. „Žádáme, aby zde byl vybudován městský park s navazující městskou zahradou,“ napsala Deníku členka petičního výboru Lenka Polívková.  Petici výbor poslal na radnici k rukám zastupitelů Chotěboře. Starosta Ondřej Kozub se s ní podrobně seznámil, protože proti stavbě Koubku v minulosti jedna petice vznikla, a upozornil na některá jména. „Na petičním archu jsou jména i těch, co už aspoň tři roky nežijí,“ konstatoval a nepopíral, že ho taková skutečnost nemile překvapila.

Že na petici jsou i jména lidí, kteří už nežijí, Lenka Polívková nepopírala. „Petici jsme tvořili už před třemi lety, kdy se o Koubku začalo mluvit. Je možné, že někteří, kteří ji podepsali, už nejsou mezi námi. Jejich podpis ale platil tehdy a platí i teď,“ prohlásila.

Podle mluvčí krajského úřadu Jitky Svatošové petiční výbor Koubek opravdu neporušil zákon. „V zákoně č. 85/1990 Sbírky o právu petičním žádné časové omezení pro sepsání petic neexistuje,“ sdělila Deníku. Pokud se tedy někdo rozhodne zaslat na radnici petici starou i několik let, neporuší zákon, maximálně riskuje, že se jeho snaha stane v očích příjemce petice nedůvěryhodnou.

Veřejná diskuse o budoucnosti Koubku v Chotěboři.
Byty nebo park? V debatě o budoucnosti Koubku Chotěbořáci společnou řeč nenašli

Například živnostník Zdeněk Šimek z Havlíčkova Brodu petice ze zásady nepodepisuje. „Myslím, že petice nic nezmění, je jich všude plno. Úřady to nezajímá. A já nemám chuť psát někam svoje jméno, navíc i s adresou. Může se to do budoucna vymstít,“ prohlásil.

Naopak ředitel muzea v Chotěboři Michal Kamp podepsal petic několik. To, že by jeho jménem na petičním archu někdo mával i po několika letech, nemá problém. „Kdybych od začátku souhlasil s obsahem petice a ten obsah se nezměnil, nevadí mi to. Když už petici podepíšu a s obsahem souhlasím, názor s léty neměním,“ vysvětlil ředitel muzea.

Starosta Havlíčkova Brodu Zbyněk Stejskal se s peticí podepsanou lidmi, kteří již nežijí, zatím nesetkal. „Kdyby se tak stalo, tak bych si prostudoval petiční zákon a vznesl dotaz na Ministerstvo vnitra, zda takovou petici vůbec přijmout,“ řekl Deníku. Jak dodal, pokud ale nějakému petičnímu výboru záleží na úspěchu jeho protestů, neměl by posílat na úřad staré dokumenty. „Ale sepsat petici novou a podepsané dříve znovu kontaktovat. Protože někteří lidé mohou během let změnit názor,“ upozornil brodský starosta, s tím, že petici musí dotyčný úřad přijmout, ale nemusí jí vyhovět.

Jana Fialová
Jak využít Koubek: byty nebo park? Ani v anketě Deníku se lidé neshodnou

Podrobné informace o tom, jak psát a podávat petice, má na svém webu i Ministerstvo vnitra. Ani tam se o stáří petičních archů nemluví. Vnitro pouze varuje, že petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti.

Podle Hany Malé z odboru komunikace Ministerstva vnitra je třeba si uvědomit, že výkon petičního práva je zakotven na ústavní úrovni. "Tedy jakékoliv omezování jeho výkonu musí být vykládáno restriktivně a šetřit smysl a podstatu výkonu daného práva. Adresát petice by měl tedy k nezapočtení podpisů přistoupit až tehdy, kdy opravdu existuje významná pochybnost o validitě daného podpisu,"upřesnila

Petiční zákon nestanoví časové omezení pro sebrání petice a její následné předložení orgánu, kterému je určena. Doba shromažďování podpisů pod petici není časově omezena. "Má to logiku, neboť existuje celá řada aktivit, proti kterým může výkon petičního práva směřovat a není tak možné vymezit přesné časové rámce. Snahou organizátorů též může být, z důvodu větší váhy podávané petice, shromáždit velké množství podpisů a tedy není neobvyklé, že sběr probíhá i několik měsíců,"dodala Malá.

Petice a zákon

Shromažďování podpisů pod petici:

(1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.

(2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

(3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.

(4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.

Podání a vyřízení petice:

(1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.

(2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.

(3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal, anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

Zdroj: Zákon o právu petičním