Stát by měl více spolupracovat se soukromými vlastníky lesů. Vyzvali ho k tomu zástupci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). „Ti už předali petici s více než 15 tisíci podpisů petičnímu výboru Poslanecké sněmovny. Iniciátoři petice chtějí apelovat na českou vládu a Parlament, aby se zodpovědně a účinně zabývaly řešením dopadů sucha a kůrovcové kalamity, která dostává hrozivé rozměry“ sdělil Deníku k otázce kůrovcové kalamity Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslavska a člen předsednictva SVOL za region Vysočina.

„S ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem jsme měli již několik jednání. Posledním příslibem je zvýšení o 400 milionů korun v příspěvcích na hospodaření v lesích. Máme také příslib dalších jednání. Ale nejde jenom o peníze na lesní hospodářství. Jde také o zákonné úpravy, které se týkají například změny zadávání veřejných zakázek," konstatoval předseda SVOL, František Kučera.

Situace je vážná

„Chceme, aby došlo k navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství, který se týká především lesů. Z 620 milionů, které tam nyní jsou, máme příslib, že budou navýšeny alespoň na 1,015 miliardy," doplnil Kučera.

„Je bohužel zřejmé, že například na území Kraje Vysočina dochází ke zhoršování kůrovcové kalamity v míře srovnatelné s nejhůře postiženou oblastí severní Moravy a Slezska v době eskalace kalamity. Situaci vnímáme jako vážnou, v případě obdobného vývoje počasí v příštím roce hrozí rychlé šíření kalamity z Vysočiny do všech sousedních krajů," uvedl k situaci ministr Toman.

Jak dodal, Ministerstvo zemědělství přijalo řadu opatření, která mají v boji s kůrovcem pomoci. Stále platí zákaz jiných než nahodilých těžeb u státního podniku Lesy ČR. MZe také sestavilo Katalog ploch vhodných pro dočasné skladování dřeva, který je volně dostupný na webu ministerstva. Dokončuje se i úprava vyhlášky o oblastních plánech rozvoje lesa, která upravuje skladbu dřevin a doporučuje, aby se ve středních polohách smrk vysazoval pouze na specifických stanovištích, tedy zejména tam, kde se sám přirozeně zmlazuje a je odolnější vůči dopadům klimatických změn.

Podle Jiřího Svobody je vzorem lesníků v Česku situace v Rakousku a Bavorsku, kde spolupráce státu a nestátních vlastníků funguje na bázi motivace a pomoci.

Místopředseda petičního výboru Sněmovny Stanislav Blaha(ODS) přislíbil lesníkům podporu s tím, že tento problém zařadí na program lednové schůze Sněmovny. „Pokud mi SVOL poskytne materiály k tomu, abych mohl například interpelovat premiéra, případně ministra zemědělství, rád to udělám. Stav lesů v Česku je důležitý a rád návrh podpořím," zdůraznil Blaha. Dodal rovněž, že stavem lesů v Česku se už zabýval rozpočtový výbor a situaci je možné řešit v rámci pozměňovacího návrhu ke státnímu rozpočtu.

Na Vysočině trpí nejvíc suchem a kůrovcovou kalamitou podle Jiřího Svobody regiony Telč a Třebíč. Lépe je na tom Žďársko a Přibyslavsko. „Situace nestátních vlastníků lesů je kritická. Při rozsahu současné kůrovcové kalamity umocněné suchem má 350 tisíc vlastníků právo na pomoc od státu. Současně není možné ponechat napadené stromy v hospodářských lesích přírodě a zcela vytlačit smrk z našich lesů,“ popsal současnou situaci František Kučera.

Pomalý postup státní správy při řešení kůrovcové kalamity nutí SVOL podle Kučery obrátit se také na místopředsedu Evropského parlamentu Pavla Teličku s žádostí o pomoc při hledání cesty, jak řešit finanční podporu vlastníků lesů postižených kalamitou. Nejjednodušší se jeví podle Kučery forma náhrady za ztrátu při prodeji kalamitního dříví ve výši asi 3000 korun na hektar. Ministerstvo zemědělství by mělo urychlit přípravu podkladů pro takový dotační příspěvek z národních zdrojů a maximálně urychlit proces jeho notifikace v Evropské komisi.

Hrozí vylidnění venkova

Lesní hospodářství stojí, podle předsedy SVOL Kučery, na třech pilířích. Ekonomickém, sociálním a ekologickém. „Zrušení ekonomického pilíře znamená likvidaci obou dalších pilířů. Z logiky věci nedostatek prostředků na zalesnění kalamitních holin ohrožuje vodohospodářskou a půdoochrannou funkci lesů. Pokles tržeb za dřevo ohrožuje zaměstnanost i celkovou existenci lesních majetků. Vyvolá další vylidňování venkova, protože lidé odejdou za lépe placenou prací jinam. Ponechání kůrovcových souší v porostech omezí nejen rekreační funkcí lesů, ale i všechny ostatní funkce, včetně krajinotvorné. Z kulturní krajiny se nestane panenská divočina, naopak vzniknou rozsáhlé územní venkovské brownfieldy, jejichž opětovné zvelebení bude stát obrovské prostředky a úsilí,“ nastínil Kučera chmurnou budoucnost Česka bez lesů.

Sdružení SVOL bylo založeno 3. března 1992. K 20. březnu 2018 bylo ve SVOL organizováno 628 přímých členů (více než 1260 vlastníků lesů) s celkovou výměrou 403.967 hektarů lesa, což je téměř 20 procent lesů v ČR.