Stezka bude mít 13 zastavení a turisté i místní se z ní dozvědí třeba to, kam slavní umělci rádi chodili, nebo která místa jsou s nimi úzce spjatá.

Prvotní myšlenkou, která vedla až k realizaci pletené stezky, byla pro ženy z Motanice lítost, že místní velikáni nemají tolik prostoru, kolik by zasluhovali. „Říkaly jsme si, že město úplně nevyužívá velký kulturní potenciál svých osobností. Takovou celistvou informaci o významných osobnostech, které tady žily, při procházení městem nedostanete,“ říká zakladatelka spolku Motanice Michaela Krpálková.

Nápad podpořil i finanční grant Nadace Via ve výši 51 tisíc, který spolek na svůj projekt získal. „Lidí, o kterých by se dalo napsat, je tady opravdu hodně. Vybraly jsme ty, kteří jsou v paměti lidí usídleni nejživěji, protože tady ještě relativně nedávno chodili. Stále jsou tu lidé, kteří je pamatují. To jsou pro nás Reynkovi a Jan Zrzavý,“ doplnila Krpálková.

Dalším cílem žen z Motanice bylo podpořit vztah lidí k jejich městu. Vzbudit v nich větší hrdost. „Aby nechodili jen do trafiky, do práce a zase domů, ale aby si také uvědomili, že to tady má nějakou kulturu. Skryté příběhy. Že z tohoto města vzešli lidé, kteří se dokázali prosadit i ve světě,“ dodala iniciátorka pletené stezky.

Ta nebude stezkou v pravém slova smyslu, ale spíše propojením míst, kam umělci rádi chodili. Ta ženy dávaly dohromady s pomocí pamětníků, v muzeu nebo s hromadou knih, které o umělcích načetly. Třináct zastavení nabídne biografické i místopisné informace s barevnou pletáží, turistické vizitky, pohledy a rozkládací mapy. „Předpokládáme, že sem přijedou i lidé, kteří nikdy o Reynkových neslyšeli, takže tam bude informace o nich, o jejich díle, fotografie a QR kód, díky kterému si budou moci stáhnout informace z internetu,“ zmínila Krpálková.

Ženy ze spolku Motanice chtějí mít stezku hotovou do letních prázdnin. Teď mají plné ruce práce. Shání fotografe, shromažďují informace a připravují pletáže. Na projektu spolupracují také zdejší mateřské a základní školy. Stezku podpořili i místní podnikatelé.

Život Jana Zrzavého a Reynků připomene zastavení u vlakového nádraží, budovy Rossin, Hotelu U Lva, na Smetanově náměstí, u Trnkovy vily, u Kláštera nebo v Parku Budoucnost. Malíř Jan Zrzavý se narodil v Okrouhlici a studoval na brodském gymnáziu. Byl jedním z nejdůležitějších členů meziválečné české avantgardy. Nacisté jeho dílo označili za zvrhlé umění a zakázali mu vystavovat. 

Básník a grafik Bohuslav Reynek se narodil v Petrkově, kde také strávil velkou část svého života. Po roce 1948 byl jeho statek zestátněn a Reynek na něm pracoval jako zemědělský dělník. Synové, které měl s básnířkou Suzanne Renaud, podědili umělecký talent po rodičích. Zprvu je však čekala profesní dráha řidiče náklaďáku a krmiče prasat.

Mladší Jiří veřejnost poprvé zaujal svými překlady francouzské literatury. Dlouhá léta byl také kostelníkem ve Svatém Kříži. Starší Daniel s otcem tiskl grafiky a ve 20. letech začal fotografovat. Od devadesátých let měl výstavy na několika místech v Čechách i ve Francii.