Nejvíc krevní plazmy odebírají ve Fakultní nemocnici v Brně. Podle mluvčí nemocnice Veroniky Plaché počty dárců ovlivnila hlavně doba covidu. Z těch stálých pak někdo onemocní nebo mu to už nedovoluje věk a zdravotní stav. „Samozřejmě máme stálé dárce, kteří chodí na odběry pravidelně. Ale chybějí nám stále víc takzvaní prvodárci. Proto různými způsoby hledáme další dobrovolníky. Například i formou výzvy, kterou máme na webových stránkách,“ sdělila Plachá.

Jak upřesnila, na Vysočině má Fakultní nemocnice v Brně svoje odběrová místa. Například v nemocnici v Třebíči. „Konkrétní číslo, kolik máme dárců v evidenci, raději říkat nebudu. Bylo by to zavádějící,“ poznamenala Plachá. Fakultní nemocnice je totiž veliká, spadá pod ní řada dalších nemocničních zařízení, takže počty dárců tomu odpovídají. Laik by ale mohl nabýt dojmu, že dárců je dost a nemocnice zbytečně šíří paniku. „Jenže to tak není. Nové dárce potřebujeme stále, hlavně v době dovolených,“ upozornila mluvčí.

Na silnicích na Vysočině se objevily záhadné bílé čtverce. Víme, kdo a proč je kreslí a co znamenají.
Záhadné bílé čtverečky na silnicích na Vysočině: víme, kdo a proč je kreslí

Podle Veroniky Plaché plazmu mohou lidé darovat každých čtrnáct dní. Ti z Vysočiny právě v Třebíči. Přestože odběrové středisko spadá pod brněnskou nemocnici, krev i plazma třebíčských dárců podle Plaché slouží primárně třebíčskému zdravotnickému zařízení. Podmínkou dárcovství je dobrý zdravotní stav a také dobré žíly, aby zdravotníkovi nedělal odběr problémy. „Odběr trvá tak tři čtvrtě hodiny,“ upřesnila mluvčí brněnské nemocnice. 

Dárci mu zachránili život

Zaměstnanec Městského úřadu v Třebíči Marcel Svoboda bezplatně daruje krev od svých osmnácti. Inspiroval jej vlastní životní příběh. „Prodělal jsem určité zdravotní problémy. Dárci mi v dětství zachránili život,“ vzpomněl muž, který je držitelem ocenění Zlatý kříž II. stupně. Na odběry nyní chodí tak dvakrát až třikrát do roka. „Střídám odběry krve a krevní plazmy. Rozdíl v tom moc velký není, snad jen že při odběru plazmy jsem na lůžku o něco déle. Ale zvyknete si,“ dodal.

Že jsou dodávky mražené plazmy stále potřeba, potvrdila mluvčí Nemocnice Třebíč Jitka Mácová. Do krevní banky je nemocnice zajišťuje z transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Brno Bohunice. „Naše požadavky byly vždycky zatím vykryty. Nepociťujeme nedostatek, zásobování je plynulé dle našich objednávek,“ informovala.

V jihlavské nemocnici krevní plazmu neodebírají. „V minulosti jsme několikrát mluvili o tom, jestli by tady nebylo vhodné zřídit odběrové centrum. Ale úřední kroky s tím spojené jsou náročné. Nicméně plazmu potřebujeme hlavně v létě, ale ještě víc než plazmu potřebujeme krev,“ vysvětlila mluvčí nemocnice Monika Zachrlová. V Jihlavě je otevřené odběrové centrum plazmy, ale to je podle Zachrlové komerční a za odběr dárcům platí.

Autem na dovolenou - Ilustrační foto
Turisté se vrací na Vysočinu. Někteří si ale budou muset dovolenou odříct

Hematologicko-transfuzní oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě nepociťuje dle slov primářky Lenky Lakomé nedostatek dárců, a tím pádem ani nedostatek plazmy. Mluvčí nemocnice Petra Černo informaci ještě doplnila: „Aktuálně si vždy třetinu odběrů ukládáme jako klinickou plazmu k využití pro běžné krvácivé stavy. Konkrétní preparáty, krevní deriváty pak nakupujeme.“

V novoměstské nemocnici krevní plazmu neodebírají, ale vyrábí čerstvě zmraženou plazmu z odebrané krve, a to pouze pro vlastní potřebu. „Při výrobě vznikají dva produkty: erytrocytární koncentrát a čerstvě zmražená plazma. Pro potřeby naší nemocnice jí máme dostatek,“ sdělila mluvčí nemocnice Helena Zelená Křížová.