V Brodě se konala první manifestace poslušnosti a oddanosti prezidentu Emilu Háchovi. Hlavní téma? Odsouzení atentátu na zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha. Každá doba má své hrdiny i ty druhé.

Projevu v sále bia Radia se tehdy zúčastnilo přes tisíc osob. „Druhý projev byl ve tři hodiny odpoledne. Pořádalo ho grémium svazu obchodníků a živnostníků za předsednictví majitele německobrodského mlýna Valenty,“ upřesnila další pokračování tragedie historička Muzea Vysočiny Alena Jindrová. Naslouchaly asi dva tisíce osob. „Velká účast na tak malé město,“ poznamenala historička.

Projevy se nedochovaly, ale podle Jindrové lze jen doufat, že nebyly tak podlézavé jako ten, který vzešel ze zasedání dozorčí rady hospodářské a výrobní společnosti pěstitelů brambor Sativa dvacátého června. „Deset dní po tragédii v Lidicích a čtyři dny před likvidací Ležáků. Členové dozorčí rady odsoudili pachatele atentátu na Heydricha. Vyjádřili pohoršení nad zločinci a jejich pomahači v čele s doktorem Edvardem Benešem, politickými dezertéry a Židy v Londýně,“ popsala Jindrová postoj tehdejší rady Sativy.

Na témže zasedání odhlasovala Sativa zvýšení ročního příspěvku německému červenému kříži ze sedmdesáti tisíc korun na rovnou stovku. „Aby toho nebylo málo, informace o chování svých představitelů Sativa zaslala státnímu protektorovi Karlu Hermannu Frankovi. Projev zveřejnili v německočeském znění v časopise Osivo a sadba,“ doplnila Jindrová.

V ten samý den se konalo další shromáždění v sále bia Radia. Uspořádal ho Městský osvětový sbor. „Zasedání se účastnilo asi osm set lidí z řad inteligence a veřejných činitelů. Hovořil ředitel tehdejšího ústavu pro duševně choré, okresní školní inspektor, správce reálného gymnázia a ředitel městské spořitelny,“ informovala Jindrová o zasedání, které lze podle historiků považovat za jeden z nejpotupnějších dnů z historie města.

Heydrichova cena pro rodáka z Brodu

close Josef Kliment z Německého Brodu si za svoje oslavné články na adresu Říše vysloužil po válce doživotí. info Zdroj: se souhlasem Muzea Vysočiny zoom_in Josef Kliment z Německého Brodu si za svoje oslavné články na adresu Říše vysloužil po válce doživotí. Ani to nebylo dost. Při příležitosti prvního výročí atentátu na Heydricha byla podle Jindrové udělena cena Nadace na paměť Reindharda Heydricha německobrodskému rodákovi doktoru Josefu Klimentovi, poradci prezidenta Emila Háchy. Ten napsal kolaborantský článek o poměru českých zemí k Říši.

Obnovuje se Svatá říše římská. Úvodník s tímto titulkem si mohli pár dní po německé okupaci číst čtenáři Národní politiky. Takových článků napsal Kliment několik. I kvůli tomu jej v roce 1947 odsoudili na doživotí.

Narodil se v roce 1901 do rodiny učitele a přírodovědce Josefa Klimenta. Po studiích na brodském gymnáziu se vydal na právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. O čtyři roky později přijal místo tajemníka Nejvyššího správního soudu. Ten tou dobou v pozici předsedy vedl Emil Hácha. Kliment se během let stal jeho blízkým spolupracovníkem. „Setkání s Hitlerem v něm zanechalo dojem, že podrobení Německu bude trvat velice dlouho,“ řekla o Klimentovi k příležitosti osmdesáti let okupace Československa Alena Jindrová.