„Soutěž vznikla v roce 2013 s cílem zaplnit místo v poptávce po soutěži amatérského domáckého typu, kde se nebojuje o velké ceny," sdělil na úvod Jan Kantor z Prahy, ředitel závodu. Soutěž pořádají společně Aeroklub Havlíčkův Brod a Aeroklub Praha Letňany. Podle pořadatelů není tradiční soutěž plachtařů pouhá zábava, ale pro piloty bezmotorových letadel je to možnost, jak získat zkušenosti, aby létali bezpečně a nebyli na nebi spíš postrachem. Protože dnes není až tak těžké pilotní průkaz získat, ovšem se zkušeností je to už horší.

„Z některých našich pilotů se časem stávají dokonce zdatní profesionálové. Jiným se letadlo stane koníčkem na celý život, protože pohledu na zem shora se nic nevyrovná,“ podotkl Kantor.

Soutěže Plachtařského poháru Vysočiny se konají týden ve dvou kategoriích, první je kategorie kombinovaná, druhá kategorie patří starším strojům.

"Každý soutěžící má za úkol proletět trať v délce od 100 do 500 kilometrů co nejrychleji, přes různé otočné body. Vše kontroluje a hodnotí GPS. Důležitá je průměrná rychlost. Šidit se nevyplácí. Diskvalifikujeme závodníky například za to, že naruší vzdušný prostor pro vojenská nebo dopravní letadla," vysvětlil ředitel závodu, jak celá soutěž probíhá.

Jen pro informaci, proletět trať v délce několika stovek kilometrů není žádné rekreační kroužení nad Vysočinou, ale jedná se o pěkný výlet směrem na Šumavu nebo k Orlickým horám, na opačnou stranu od Vysočiny se piloti mohou proletět třeba nad moravskými vinicemi.

Plachtařského poháru, se podle Kantora letos účastnilo kolem šedesáti letadel z celé republiky a ze Slovenska. Jedná se o letadla jedno, či dvojmístná.

Někteří soutěžící mají letadla vlastní, jiní si je půjčují od svých „mateřských" aeroklubů. Za ideálního počasí má každý soutěžící možnost vznést se do oblak jednou za den. Výsledky z každého dne se sčítají. „Účastníci soutěže jsou většinou muži, ženy tu máme asi tři. Věkový průměr se pohybuje od sedmnácti do sedmdesáti čtyř let. Mimochodem jeden ze stálých účastníků soutěže je místostarosta Havlíčkova Brodu Ivan Kuželka. Léta na větroni Orlík II. Bojuje jako lev. Stáří letadel je různé, máme zde jak letadla téměř nová, tak stroje, kterým je víc než čtyřicet let," upřesnil Jan Kantor.

V Brodě jako na Ruzyni

Jak zdůraznil, výkonnost soutěžících i letadel rok od roku stoupá. Stejně tak roste zájem soutěžících, takže některé závodníky musejí pořadatelé odmítnout z kapacitních důvodů. „Je to nejen díky stále se zlepšující technice, ale stále se zlepšující předpovědi počasí, která umožňuje plánování trati. Tento týden je zatím co do počasí vynikající. Nelétalo se jen v neděli 22. července, kvůli mrakům a špatné viditelnosti. Jinak musím konstatovat, že po celý týden je v Brodě na letišti větší provoz než na Ruzyni," podotkl ředitel závodu. O dobrý průběh soutěže se stará pětadvacetičlenný personál, který obsluhuje devět vlečných letounů, protože kluzák se na oblohu bez pomoci nedostane.

Jedním z těch, kteří propadli létání, ale na svůj start v soutěži si ještě počkají, byl student Michal Maleček z Prahy. „Pilotní průkaz jsem získal poměrně nedávno. Na soutěži jsem spíš v roli pomocníka. Startovat budu tak příští rok,“ svěřil se mladičký budoucí pilot. Jak prozradil, letadla měl rád od malička. Pilotní zkoušky nebyla tak těžké, jak sobával, ale teď musí hlavně sbírat zkušenosti.

„Uvidím, jak se mi bude dařit, ale na profesionální dráhu teď určitě nepomýšlím, jsem zatím na začátku,“ podotkl mladík. Jak vysvětlil, ke získání pilotního průkazu jsou potřeba určité předpoklady.

„V letadle vám nemůže být špatně. Zájemce o létání musí absolvovat nejdřív měsíční teoretickou přípravu, a pak zvládnout potřebný počet letů s instruktorem," upřesnil Michal.