„Mohu potvrdit, že jsme v souvislosti se ztrátou kroniky v Habrech podali trestní oznámení. Nešlo o žádnou banalitu. Kronika je z let 1835 až 1996 a obsahuje mnoho cenných historických údajů, z nichž mnohé už nelze zpětně dohledat a ověřit. Proto by její ztráta byla velmi závažnou nejen z pohledu historicko-společenského, ale i z hlediska zákona,“ uvedl pro Deník ředitel brněnského zemského archivu Ladislav Macek.

Archiváři začali kroniku postrádat v době covidu, kdy při jedné z kontrol zjistili, že kronika města není uložena na radnici. „Zahájili jsme správní řízení a dali jsme městu lhůtu, dokdy má kroniku dodat. Jenže se tak nestalo, proto jsme podali trestní oznámení,“ dodal Macek.

Policie se případem zabývala v roce 2021. „Případ byl prověřován pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže, ale kniha se našla a je na svém místě. Věc jsme odložili, protože se prověřovaný skutek nestal,“ informovala krajská policejní mluvčí na Vysočině Dana Čírtková.

Správní řízení nedopadlo pro město dobře, protože dostalo od zemského archivu pokutu. Radnice sice rozhodnutí napadla několika odvoláními, ale nebylo jí to nic platné. Konečné slovo mělo Ministerstvo vnitra. Za co přesně, a jak vysokou pokutu město vlastně dostalo, nechce nikdo z oslovených stran říci.

Ředitel Macek řekl, že už věc není v jejich kompetenci. „Pokud mám správné informace, tak v této věci byla podána žaloba. V jaké fázi je kauza nyní, netuším,“ podotkl Macek.

Vedení radnice se při posledních komunálních volbách v loňském roce vyměnilo. Tehdejší starosta není kontaktní, a ten současný se nechtěl ke kauze vyjadřovat. Žalobu ale mělo podat město Habry na Ministerstvo vnitra, protože nesouhlasí s jejich postupem. „Řešíme to s naší právní zástupkyní,“ uvedl pouze nynější starosta Pavel Víšek s tím, že po telefonu žádné informace podávat nebude. Jenže sdílnější nebyl ani při osobním setkání. Ministerstvo vnitra dosud na otázky Deníku nereagovalo. Není ani jasné, který soud se žalobou zabývá, a v jaké fázi se spor aktuálně nachází.

Haberský případ je ojedinělý. Podle Macka se nestává, aby se kroniky měst a obcí ztrácely. Společensky závažné je to proto, že není možné informace z kroniky nahradit jinými dostupnými informacemi. Šlo by o nevratnou škodu. „Naštěstí se kronika našla a nyní je uložena v našem archivu. Prošla digitalizací a restaurováním,“ dodal ředitel Státního okresního archivu v Havlíčkově Brodě Miroslav Kružík.

Záhadou zatím zůstává, za jakých okolností se kronika vrátila zpět na své místo. Tuto okolnost zatím nikdo nechce komentovat. „Předala nám ji policie,“ poodhalil ztrátu kroniky ředitel Macek. Kde, u koho a proč byla haberská kronika po celou tu dobu, není jasné.

Haberská kronika:
Významným rozhodnutím vrchnosti o založení obecních kronik bylo nařízení vydané koncem roku 1835. Toto nařízení obsahovalo přesné instrukce o vedení kronik – co a jak zapisovat. Kronika se v němčině začala psát od roku 1836. Úvod o vedení kroniky pochází z roku 1835 a vlastnoručně jej napsal E. Engelberth. Prvním kronikářem byl obecní radou jmenován Jan Jelínek, který kroniku vedl v letech 1836 – 1861. Kronika má celkem 1196 stran dnes nezvyklého formátu 26 x 42 cm a je v kožené vazbě. V současné době se provádějí zápisy již do třetí knihy. Rovněž na farním úřadě se nachází kronika, která byla patrně založena o rok déle. I do této kroniky se zpočátku psalo německy, až teprve kolem roku 1850 jsou kroniky psány v českém jazyce. Zdroj: Město Habry