O víkendu se konal biatlon v Novém Městě na Moravě, kde je pomoc policie nezbytná. Byla letos situace jednodušší?

Neřekl bych, že byla jednodušší, ale letošní bezpečnostní opatření si nevyžadovalo nasazení tak velkého počtu policistů, jako tomu bývalo v době, když v jeden den přijelo třicet tisíc diváků.

Jaká byla role policistů?

Pořadatelé měli letos s ohledem na krizová a mimořádná opatření pro všechny týmy nastavená poměrně přísná pravidla a omezení volného pohybu. Prvořadým úkolem policistů nasazených v opatření bylo zajistit bezpečnost a veřejný pořádek zejména v okolí Vysočina Arény, v Novém Městě na Moravě a v okolí ubytovacích zařízení, která využívaly jednotlivé sportovní výpravy. Také jsme museli zajistit kontrolu dodržování zákazu volného pohybu lidí mezi okresy. I když nás nyní ještě čeká další část světového poháru, zatím lze říci, že jsme nemuseli řešit žádné výraznější problémy. Pevně věřím, že tomu tak bude i o víkendu.

Už rok v Česku žijeme s koronavirem. Jak s ním bojují policisté?

Covid-19 se ve fungování policie odrazil velmi výrazně. Na nouzový stav, stejně jako na všechna vyhlašovaná mimořádná a krizová opatření, která v podstatě téměř nepřežitě v různých obměnách platí od března loňského roku, nebyl nikdo z nás připraven ani v pracovním, ani v soukromém životě.

Ředitel nemocnice Lukáš Velev.
Nejhorší situace od začátku pandemie, říká ředitel jihlavské nemocnice Velev

Co to přesně znamenalo z profesního pohledu?

Každodenní výkon policejní služby i výkon práce se musel výrazně změnit. Policisty musíme zcela logicky řadit mezi lidi v první linii. Při výjezdech na místo činu, k šetření dopravních nehod, k zákrokům proti násilníkům nebo opilcům nikdy spolehlivě nevěděli a nevědí, zdali proti nim nestojí lidé nakažení koronavirem. Proto jsme byli nuceni začít pracovat ve dvou samostatných týmech, a to na všech organizačních článcích. Tento způsob práce je nutný i nyní, protože v případě byť jednoho jediného pozitivního výskytu u policisty by taková situace mohla poslat do karantény například celé obvodní oddělení. I přes přísná opatření a nastavení oddělených týmů jsme museli řešit situaci, že se na některých obvodních odděleních ocitlo v izolaci nebo v karanténě více lidí současně. Tato území pak museli posilovat policisté ze sousedních odělení.

Změnila se nějak náplň práce policistů?

Struktura samotné policejní práce se nijak výrazně nezměnila. Snad až na jednu výjimku. Policisté v rámci běžného výkonu služby denně kontrolují dodržování všech platných krizových a mimořádných opatření. Každodenní kontroly se týkaly a týkají provozoven, nošení roušek, dodržování pravidel volného pohybu osob či dodržování karantény.

Ředitel Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, brigádní generál Miloš Trojánek.Ředitel Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, brigádní generál Miloš Trojánek.Zdroj: Deník/Martin SingrStává se policistům, že někdo odmítne vzít si roušku?

Policisté musí být autoritou a já jsem přesvědčený o tom, že většina lidí mé kolegyně a kolegy jako autoritu vnímá. Stejně tak se domnívám, že lidé vnímají se vší vážností aktuální velmi složitou situaci. Z naší každodenní činnosti vyplývá, že většina lidí platná opatření dodržuje. A za to jim náleží mé poděkování. Tento stav trvá poměrně dlouho, ale přesto není možné na opatření rezignovat, i když to většině z nás zásadním způsobem změnilo život.

Nyní přibyly kontroly volného pohybu lidí. Kdo to zajišťuje?

Do těchto kontrol stavíme společné hlídky s vojáky a celníky. Kolegové na integrovaném operačním středisku přijímají různá oznámení od občanů, že někdo někde opatření porušuje. K jejich prověření pak vyjíždíme.

Je zřejmé, že pořád řešíte i další problémy nesouvisející s covidem…

To je pravda, stranou nemohl zůstat dohled nad bezpečností silničního provozu. Kontrolovali jsme přetížená nákladní vozidla se dřevem. I když v těchto dnech je intenzita provozu slabší, řidiči se často chovají bezohledně. Bohužel se také pravidelně setkáváme s tím, že po silnicích jezdí lidé pod vlivem alkoholu a drog. Musíme ale řešit i další přestupky a trestné činy. Prostě se život nezastavil.

Jak je to se zákazem nočního vycházení?

S tím se setkáváme poměrně často. Jde většinou o pohyb mladých lidí, kteří se spolu chtějí za každou cenu potkávat. Často pod vlivem alkoholu, což přináší při kontrole problémy. Někdy tito lidé s policisty odmítají mluvit.

Uzavřené prodejny v Jihlavě.
Prázdné výlohy, zamčené dveře: takto koronavir zpustošil centrum Jihlavy i další

Pojďme se ještě vrátit k omezení cestování. Kolik policistů na Vysočině sleduje pohyb lidí mezi okresy?

Na každých čtyřiadvacet hodin nasazujeme do služby v rámci celého kraje zhruba tři sta policistů, kterým pomáhá sto sedmdesát vojáků a celníků. Hlídky jsou také uvnitř okresů, například na vlakových a autobusových nádražích. Vytipovali jsme si několik desítek stanovišť na hlavních silničních tazích tak, aby kontroly byly co nejefektivnější. Policisté měli v prvních dnech kontrol u sebe také vytištěné některé formuláře. Někteří lidé totiž neměli u sebe potřebná čestná prohlášení, proto si je mohli vyplnit na místě.

Nechybí tito policisté na jiných místech?

Nesmí chybět jinde, protože život lidí se v našem kraji ani nikde jinde v republice nezastavil. Musíme nastavit výkon služby tak, abychom byli akceschopní.

Jaká je nyní u policie personální situace?

Krajskému ředitelství policie se vloni podařilo navýšit počet systemizovaných služebních míst na aktuálních 1 511. Jednalo se o poměrně výrazné navýšení o desítky služebních míst. Týká se to především pořádkové a dopravní policie. Na plánovaný stav jsme doplnili pracoviště služby kriminální policie a vyšetřování, zejména na odboru analytiky a kybernetické kriminality. Vzhledem k tak vysokému navýšení počtu služebních míst máme v našem kraji aktuálně podstav a všechna místa nemáme ještě obsazená. Každý měsíc přijímáme nové policisty, kteří musí nejprve projít poměrně náročným přijímacím řízením. Takže, ano, stále přijímáme do našich řad nové kolegyně a kolegy. Každý, kdo by se chtěl stát jedním z nás, má u nás dveře otevřené.

Když se zaměříme na pozitivní vliv pandemie, loni se snížil počet trestních činů. Je to tím, že jsou lidé víceŘeditel Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, brigádní generál Miloš Trojánek.Ředitel Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, brigádní generál Miloš Trojánek.Zdroj: Deník/Martin Singr doma nebo je za tím spíše vyšší trestní sazba během nouzového stavu?

Na poměrně výrazný pokles trestné činnosti mělo vliv hned několik faktorů. Mezi ty nejzásadnější patří mimořádná a krizová opatření a opakovaně vyhlašovaný nouzový stav. Kromě toho se od října novelou trestních předpisů zvýšila hranice škody, která se vztahuje k rozlišení právní kvalifikace skutku na přestupek a trestný čin. Určitá protiprávní jednání se způsobenou škodou nepřesahující deset tisíc korun jsou od října kvalifikována jako přestupek.

Naopak je ale známý loňský příběh člověka, který šel do vězení za krádež housek…

V této souvislosti je potřeba zmínit, že právní kvalifikace u některých trestných činů v době nouzového stavu země je okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby. Pachatelům tak hrozí za jinak často bagatelní krádeže až osmileté tresty odnětí svobody.

Policisté na Vysočině se mohou chlubit vysokou objasněností. Máte nějaký recept, jak vyřešit téměř dvě třetiny všech trestných činů?

Jsem rád, že se řadíme mezi nejbezpečnější regiony v zemi. Skvělých výsledků jsme dosáhli právě v oblasti objasněnosti kvalifikované trestné činnosti, když hranici devětašedesáti procent dosáhli policisté na územním odboru Pelhřimov. Vynikajících výsledků dosáhli také kolegové na Třebíčsku a Žďársku, kde objasněnost loni přesáhla 65 procent, což je skvělý výsledek.

V pátek 12. března začalo očkování v jihlavském Vědeckotechnickém parku.
VIDEO: Očkovací centrum v Jihlavě začíná: první senioři dostali injekci

Jak jste již řekl, Vysočina se dlouhodobě řadí mezi nejbezpečnější kraje v republice. Souvisí to s venkovským charakterem regionu?

Venkovský charakter regionu přitom pro naši práci není zrovna přínosem. Kraj má velkou rozlohu a mnoho malých obcí. To může komplikovat naši práci v případě dojezdů hlídek. Venkovské lokality jsou také častými místy rekreačních chalup a chat, které nejsou obývané po celý rok. Rizikovým faktorem je také více než devadesát kilometrů dlouhý úsek dálnice D1. Stejně tak jako silnice 38 mezi Znojmem a Jihlavou, jsou to rušné migrační trasy.

Lidé se tu ale bát nemusí a to vás jistě těší.

Být dlouhodobě bezpečným regionem je dokladem kvalitní práce mých kolegyň a kolegů. A je to i bezesporu dobrý signál pro všechny obyvatele a návštěvníky našeho kraje.