Od příštího roku začne platit nový zákon o odpadech. „To mimo jiné znamená šedesátiprocentní nárůst nákladů na skládkování oproti letošnímu roku,“ uvedl Jakub Uhrecký, regionální manažer společnosti JRK Česká republika, která je dlouhodobým partnerem obcí a měst v oblasti odpadového hospodářství.

„Za každou tunu, kterou obce uloží na skládku, tedy nebudou platit 500 korun, jak tomu bylo doteď, ale 800 korun. Náklady strmě rostou a za sedm let bychom se měli dostat na navýšení ceny o 370 procent,“ doplnil Uhrecký.

Existuje však způsob, jak tomu alespoň na čas zabránit. „Dá se tomu předejít takzvanou třídící slevou. Ta umožní výši poplatku zakonzervovat až do roku 2026, pokud bude obec vykazovat určitou míru třídění,“ prozradil Uhrecký.

Toho je možné dosáhnout díky takzvaným QR kódům, které se nalepí na popelnici. Lidé se nemusí bát jejich zničení, protože jsou plastové a přečkají déšť i sluníčko. „Jsou nástrojem pro to, jak data měřit. Každá nádoba má vlastní unikátní QR kód, který v sobě nese informace o jejím typu, objemu, domácnosti a také adresu,“ popsal Uhrecký.

Tyto údaje pak putují do speciálního systému, který sledují starostové jednotlivých obcí. „Vidí v něm například to, kolik popelnic popeláři vysypali, z kolika procent byly naplněné a kolik vážily. Tím se dá sledovat statistika domácností. Dnes drtivá většina obcí platí nějaký paušál, do budoucna by ale mohla každá domácnost platit opravdu jen za to, kolik toho reálně vyhodí,“ komentoval Uhrecký.

Je tak dost pravděpodobné, že v budoucnu budou i popelnice v Podoubraví opatřené těmito kódy. „Otázku odpadů řešíme už dlouho. Teď si od firmy JRK necháme zpracovat nabídku, na kolik by nás to vyšlo. Jsme tomu celkem naklonění a zatím mám kladné ohlasy i od starostů členských obcí,“ svěřil se předseda Svazku obcí Podoubraví a zároveň starosta Libice nad Doubravou Václav Venhauer.

Jedním z představitelů podoubravských obcí, kterým se tato novinka zamlouvá, je třeba starosta Sobíňova Miloš Starý. „Pokud to vyjde, tak určitě tento program využijeme v co největší míře. Pomůže nám lépe monitorovat svoz a množství odpadů a snad i snížit jejich produkci,“ přemítal Starý.

Nejen starostové ale mohou tyto údaje hlídat. „Své přihlašovací údaje má i každá domácnost. Vidí však jen produkci svého čísla popisného,“ potvrdil Uhrecký.

Tuto technologii už využívá například svozová firma AVE Čáslav, která vyváží odpady například z Vilémova u Golčova Jeníkova. „QR kódy manuálně načítají prostřednictvím bezdrátové čtečky, kterou má popelář připnutou na ruce,“ přiblížil Uhrecký.

Naopak AVE Vysočina ve Žďáře nad Sázavou, která se stará o druhou část Podoubraví, o tom teprve uvažuje. „Jsme opravdu na začátku. Teď jsme nabídli určitou možnost našim partnerům a pokud o ni budou mít zájem, můžeme o tom jednat dál,“ sdělil jednatel žďárského AVE David Odvárka.

Nechtějí však zatěžovat své zaměstnance další aktivitou. „Nabídli jsme jim proto možnost RFID čipů, které fungují na podobném principu. Na popelářském autě je anténka, která snímá radiovou frekvenci a automaticky ji posílá do systému,“ popsal Uhrecký.

Právě to by lidi mohlo motivovat ještě více třídit odpad. „Úroveň třídění je u nás velmi dobrá, dosahujeme jedněch z nejvyšších čísel v Evropě, ale potenciál je ještě obrovský. Z čísel, která máme k dispozici, vidíme, že dvaasedmdesát procent odpadu se dá dále vytřídit,“ podotkl Uhrecký.

Toho se však mírně obává starosta Ždírce nad Doubravou Bohumír Nikl. „Před patnácti lety jsme u nás měli na popelnicích čárové kódy a museli jsme to po dvou letech zrušit. Stávalo se totiž, že si někteří lidé museli popelnice zamykat, protože jim do nich házel svůj odpad třeba soused,“ zavzpomínal Nikl.

„To je riziko motivačních systému. I proto doporučujeme nějaké benefity zavést až po nějakém čase a do té doby jen sledovat produkci odpadů. Je důležité lidem vysvětlit, že je to něco, co je důležité i pro ně. Z praxe vím, že to takto funguje,“ reagoval Uhrecký.

Jednatel odpadové společnosti: Třídění je výhodné nejen z pohledu ekologie, ale i ekonomie  


Jak jsou na tom lidé na Vysočině s tříděním a kde ještě mají rezervy? Na to odpovídal Pavel Gregor, jednatel třebíčské společnosti Esko-T, která se zabývá odpady. Jak dodal, to, co kdo do kterého kontejneru hodí, ovlivňuje i cenu odpadů.

Jak jsme na tom u nás s tříděním?
To záleží na úhlu pohledu. Na jednu stranu třídíme velice dobře, Kraj Vysočina je v rámci České republiky na třetím místě. Nicméně podle nové legislativy, která se chystá, tak jsme teprve na polovině. Podle parametrů, které jsou v těch návrzích nastavené, by mělo třídění být daleko větší.

Pavel Gregor.Zdroj: osobní archivV čem tedy máme rezervy?
Když si vezmete popelnici a vysypete ji, tak je tam ještě polovina odpadu, která by měla končit v barevných kontejnerech. Jde o plasty, papír, drobné elektro, ale třeba i baterie. Pro některé lidi je zkrátka pohodlnější hodit vše do odpadkového koše, než něco vrátit do obchodů nebo odvézt na sběrný dvůr. Uvědomělost lidí není taková, jaká by měla být.

A zlepšuje se to alespoň trochu?
Už je to pár let stejné. Dosáhlo to nějaké hranice a dál to neroste. Vzrůstá celkové množství sbíraného odpadu, ale to je způsobeno tím, že si lidé více vydělávají, takže víc nakupují a obměňují. Za loňský rok se zvedlo zejména množství elektroprodukce či nábytku a koberců.

Existují nějaké páky, jak lidi přimět třídit?
Tak v první řadě je to povinné ze zákona. Druhá věc je pak ta, že když se lidí zeptáte, kolik platí za odpady, tak mnohdy ani přesně nevědí, ale říkají, že hodně. Měli by si uvědomit, že tím, že netřídí a končí to na skládce, tak tato cena bude v budoucnu podstatně narůstat. Takže nejen z pohledu ekologie, ale i ekonomie vychází třídění výhodněji.