Po tajemství paměti, proč někdy funguje dobře a jindy nás nechává na holičkách, když ji nejvíc potřebujeme, pátrali posluchači z řad seniorů za pomoci lektorky Jany Vejsadové.

Paměť nám vrací naše hříchy

„Paměť je nejcennější, co máme, a vůbec si ji nevážíme. Ona nám pak v dospělosti vrací vše, čím jsme se na ní provinili," zdůraznila lektorka Vejsadová.

Jak se ukazuje, ztrácet s léty paměť a vymlouvat se na stáří, je podle lektorky zbytečné. Dobrou paměť můžeme mít až do vysokého věku, jenom je třeba vědět, jak na to. „Paměť stárnout nemusí, když ji nenecháme zahálet. Mozek je totiž plastický," vzkazuje seniorům známý český neuropatolog, František Koukolík, specialista na  duševní funkce a poruchy mozku. Důkazem toho je například italská neuroložka Rita Levi Montalciny , která ještě ve vysokém věku prohlásila: Je mi sto, ale díky cvičení mi to myslí lépe než ve dvaceti."

Podle lektorky Jany Vejsadové nejlépe paměť funguje do třiceti let, od třiceti do padesáti let věku pomalu slábne. Po padesátce přicházejí vážnější selhání, kdy se postižený začíná obávat vážné nemoci, například demence.

Mozek je ale možné trénovat, jako každý sval. Po intenzivním tréninku si lze  během několika málo minut i ve vysokém věku zapamatovat například šestnáct obrázků, z nichž každý je úplně jiný, stejně tak si lze zapamatovat dvacet čísel najednou. A co kvalitě paměti výrazně škodí?

Podle Jany Vejsadové například (a tady by měly hlavně ženy zpozornět) nerozumné „rychlehubnoucí" diety s omezeným příjmem živin. Jana Vejsadová, původní profesí knihovnice,  se dnes tréninkům paměti věnuje na plný úvazek. Pracuje se seniory, lidmi produktivního věku i pacienty po mozkových příhodách.

Univerzitu třetího věku v Domově pro seniory  Havlíčkův Brod pořádají společně Vysoká škola polytechnická Jihlava  a Kraj Vysočina.