Debatovat přijdou mimo jiné také architekti Jan Líman a Zdenek Sendler či místostarosta Havlíčkova Brodu Libor Honzárek.
„Smyslem rozpravy není hledání konkrétních projektů či výběr nějakého architekta. Chceme naopak vyvolat diskuzi a hledat klady a zápory, tedy co to například může přinést městu, úskalí nebo srovnání s jinými městy, kde městský architekt již funguje," uvedl za pořádající Okrašlovací spolek Budoucnost, Tomáš Holenda. Ten dodal, že debata bude rozdělena na dvě pomyslné části. „V prvním bloku vystoupí naši hosté a budeme diskutovat obecně o funkci městského architekta a ve druhé části o aplikaci na místní podmínky. Debata tedy bude směřovat více k procesu. Rozhodně nebudeme hledat nějaká řešení či výsledky," vysvětlil Holenda.
Myšlenku městského architekta také zčásti inicioval havlíčkobrodský výbor pro životní prostředí. Podle Honzárka je myšlenka architekta či urbanisty rozhodně přínosná, ale je potřeba zvážit všechny výhody a nevýhody.
„Jsou sice města v České republice, kde městský architekt funguje velmi dobře, například Litomyšl, ale vždy záleží i na politicích a konkrétní domluvě," konstatoval Honzárek. Ten podotkl, že funkce architekta musí především dávat smysl a danému městu něco přinášet. „Otázkou je také samozřejmě jeho financování a zkušenosti. Sobotní rozprava tak rozhodně bude především o kladech a záporech, sdílení zkušeností či možném přínosu pro Havlíčkův Brod," řekl Honzárek.
Architekt není žádný mesiáš
Podle dalšího člena Okrašlovacího spolku Budoucnost, Jana Schneidera není architekt žádný mesiáš. „Je to poradce, který samozřejmě sebou přináší i určité komplikace. I o tom budou na rozpravě mluvit naši hosté," uvedl Schneider. „Tématem budou i konkrétní místa v Havlíčkově Brodě, například co dál se Smetanovým náměstím, řeka Sázava ve městě, park Budoucnost či kostely v Brodě," přiblížil Schneider.
Svoji zkušenost s funkcí městského urbanisty má i architekt Filip Slezák, který necelé dva roky působil v Třebíči.
„Rozhodně to nebyla jednoduchá funkce. Snažil jsem se prosadit mnoho věcí, kterých mohlo být prospěšných pro město, ale ne vždy se to povedlo," nechal se slyšet Slezák. Podle něho si rozumní politici k sobě šikovného urbanistu vezmou, ale vždy záleží na dobrovolnosti a přístupu politiků. „V Litomyšli působí architekta Zdeňka Vydrová, která díky iniciativě místních radních funguje více než dobře. Pro město to je rozhodně výhodou. Jde o to, že funkce městského architekta nespočívá nejen ve stavbách, ale v komplexním koncepčním rozvoji města včetně veřejného prostranství," vysvětlil Slezák. Podle něho se o současnou podobu Třebíče zasadil především jeho předchůdce, který ve funkci městského architekta působil dvacet let a díky němu je Třebíč zapsána i na seznamu UNESCO.
Podle známého citátu výtvarného a literárního historika Jindřicha Chaloupeckého má architekt vytvářet nejen životní prostředí, ale i duchovní prostředí. Město pod jeho patronací se má stát duchovní skutečností a umění nemá být pro několik šťastných, nýbrž součástí obce jako jí bývalo vždycky. To bylo i motto, kterým se řídil bývalý starosta Litomyšle, Miroslav Brýdl.
