Většina domů stojí na svažitém úbočí, které od silnice první třídy č. 19 klesá až do údolí, k ústí Borovského potoka do Sázavy. Na protějším svahu žádné obydlí není, pouze hřbitov a historický kostel sv. Kateřiny Aleksandrijské. O hustou a nerozptýlenou zástavbu se postarali havíři, neboť nevlastnili grunty. Ve Stříbrných Horách se stříbronosná ruda těžila v 16. a 17. století. Letos uplyne rovných 350 let od první písemné zmínky (1654), která vesnici uvádí jako městečko.

Ivo Havlík