Dnes hospodu vedou Haškovi potomci. „Nic lepšího mě nemohlo potkat, konečně bydlím v hospodě, řekl můj praděda Jaroslav Hašek, když dorazil do hostince U České koruny, kde právě sedíme. A poté se pustil do psaní nesmrtelného Švejka. Zde v hostinci psal druhou, třetí a čtvrtou část,“ vzpomíná na slavného předka jeho pravnuk Martin Hašek. Restauratér a výčepní.

Penzion a hostinec U České koruny začíná a končí hlavní sezonu s lipnickým hradem. Mimo sezonu je hostinec otevřený tři dny v týdnu. Nemine rok, aby se o hostinec, ale hlavně o rodinu Haškových, potomky slavného literáta, nezajímala média. Haškovi jsou na novináře zvyklí. Účast v televizním dokumentárním seriálu Příběhy starých hospod je potěšila, brali to jako další zajímavou zkušenost. „Samotné natáčení trvalo asi čtyři hodiny. Hlavní moderátor Josef Polášek byl velmi příjemný,“ popisuje návštěvu televizního štábu Martin Hašek.

Sté výročí úmrtí spisovatele Jaroslava Haška, který skonal v Lipnici 3. ledna 1923, si připomněli v úterý jeho přímí potomci, příznivci i fandové jeho legendárního literárního odkazu.
Sto let od úmrtí Haška: v Lipnici si ho připomněli potomci i milovníci Švejka

Nejčastější otázky, které Haškovým hosté v restauraci často dávají, zní: „U kterého stolu vlastně pan spisovatel seděl?“ Zřejmě někteří z tazatelů doufají, že posezením u Haškova stolu na ně přejde aspoň část jeho geniality. Podle Martina Haška jde dnes už jen těžko najít ten správný pradědečkův stůl. „Jaroslav Hašek byl velmi společenský, a tak stoly často střídal. Museli bychom si vymýšlet, a to by nebylo hezké,“ vysvětluje hostinský.

Kde se natáčel cyklus Příběhy starých hospod

Penzion a hostinec U České koruny Lipnice nad Sázavou na Havlíčkobrodsku

Hospoda Veselíčko u Žďáru nad Sázavou

Trampský hostinec Přímělkov u Brtnice na Jihlavsku

Středověká Krčma Svobodné Hamry ve Žďárských vrších

Pořad si můžete pustit ZDE.

Rodina Haškových koupila značně devastovanou budovu pod hradem v roce 2000. Od té doby se objekt značně proměnil. Zařízení sice není původní, ale to vyhlášené hospodě na kráse neubírá. Restaurace se stylovým nábytkem, kachlovými kamny a pianem vaří místní speciality z místních surovin. „Je to hlavně Haškův guláš, ten hostům hodně chutná. Jako zákusek si hosté oblíbili bramborové placky s povidly,“ upřesňuje Martinova matka Zdeňka Hašková. Podle Martina Haška si slavný pradědeček dokázal sám i uvařit, byť velmi skromně. Například kočičí tanec z brambor, ohřál si a usmažil vajíčka.

Pro kastelána lipnického hradu Marka Hanzlíka je hostinec U České koruny součást životního prostoru. „Haškova hospoda k Lipnici patří. Turisté jsou na ni zvyklí. Navíc je to jediná hospoda u nás, kde se vaří. Mají tam dobré pivo a ten Haškův guláš jim opravdu jde,“ pochvaluje si kastelán.

Letos si Haškovi příznivci připomínají výročí jeho úmrtí i narození. Právě v tomto památném hostinci se odehraje řada zajímavých akcí a setkání s mezinárodní účastí.

Koupi hostince dneska s odstupem hodnotí rodina Haškových jako obrovský kus odvahy a ukázku rodinné soudržnosti. Mladý Martin Hašek vede restauraci, hostinec nabízí také ubytování v penzionu pro sedmdesát lidí. Seznámit se s dílem Jaroslava Haška je pro jeho potomky skoro povinnost.

Zdeňka Hašková má z děl Jaroslava Haška nejraději povídky. Jsou prý úžasně nadčasové, bez ohledu na trochu starší jazyk. K podobnému humoru tíhne i její syn Martin, který občas přemýšlí, co by asi dneska o našem světě jeho slavný předek napsal a jestli by vůbec psal.

Hospoda je důležitá

Televizní cyklus Příběhy starých hospod má u diváků úspěch. O tom jsou dnes přesvědčení jeho tvůrci z veřejnoprávní televize. Režisér Jakub Wehrenberg dostal řadu kladných reakcí od diváků. „Sledující spíše překvapilo, proč toto téma někoho napadlo zpracovat až nyní. Hospoda je přece strašně důležitá pro český život nejen kulturní, ale i politický a společenský,“ zmínil režisér s tím, že natáčení bylo někdy složité.

Provozy vybíral režisér, dramaturgie a scénáristka. „Šestadvacet minut je hrozně málo, a ta hospoda musela být něčím zajímavá, muselo jít vždy o historický objekt s nějakým bonusem, přesahem, hezkým okolím, místním vypravěčem, který měl dobrý příběh. Kritérií bylo současně víc,“ naznačil Jakub Wehrenberg klíč k výběru ikonických hospod. Na Vysočině si autoři vybrali do seriálu čtyři místa.