Za tu dobu tak vygenerovala virtuální vnitřní dluh v řádu stovek milionů, ne-li miliard korun.

„Důsledkem tohoto dluhu je postupné zaostávání a bohužel i vylidňování celé oblasti. Obce, jejichž katastry Švihov mnohde rozdělil, nemohly a stále nemohou investovat do potřebné technické infrastruktury a doplácejí na existenci přísného režimu ochranného pásma přehrady. Lidé se díky nedostatečné dopravní obslužnosti špatně dostávají do zaměstnání, jezdí po rozbitých silnicích a nemají třeba ani odpovídající telekomunikační pokrytí," ilustroval stávající neutěšenou situaci europoslanec Tomáš Zdechovský. Ožehavým problémem je i absence kvalitního čištění odpadních vod v povodí přehradní nádrže.

Na nedávné konferenci v Havlíčkově Brodě, která byla věnována budoucnosti Švihova, zaznělo, že na dva tisíce domácností stále vypouští splaškové vody do přehrady. „V obcích nejsou čistírny odpadních vod. Na jejich výstavbu nemají prostředky a na dotační tituly nedosáhnou," zdůraznil Zdechovský. Kvalitě vody Švihova, který je hlavní zásobárnou pitné vody pro hlavní město Prahu a řadu dalších měst a obcí na Vysočině a ve Středočeském kraji, ale neprospívají ani splachy z okolních obhospodařovaných a erozí zasažených polí.

„Zaznamenali jsme vyšší přítomnost pesticidů ve vodě," konstatoval v této souvislosti ředitel společnosti Úpravna vody Želivka Mark Rieder a upozornil, že díky nedostatečnému čištění odpadních vod se ve Švihově vyskytují stále častěji i hormony a léčiva. Úpravna proto přistoupí k nákladné modernizaci technologie úpravy vody.

V Kožlí o dotacích

Do zahájeného dialogu o budoucnosti přehradní nádrže a potřebném rozvoji měst a obcí v jejím okolí vstoupily v posledních dvou letech nejen obecní a krajské samosprávy, vodohospodáři, zástupci zemědělských, lesních a průmyslových podniků, ale i příslušná ministerstva, mezi nimi i Ministerstvo pro místní rozvoj. To podle Zdechovského hledá v současné době možnosti, jak by se úřady měst a obcí v okolí Švihova dostaly k dotacím. „Proto se v pátek v Kožlí uskuteční setkání zástupců dotčených samospráv s Olgou Letáčkovou, náměstkyní ministra pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů. Projednají s ní možnosti čerpání dotací pro své budoucí investiční záměry," přiblížil Zdechovský.

Výše zmíněný virtuální vnitřní dluh přehrady vůči městům a obcím v jejím bezprostředním okolí by měl do roku 2035 sanovat rozsáhlý projekt, jehož garantem je Povodí Vltavy. Díky tomuto projektu by do oblasti Švihova mělo „přitéct" až sedm miliard korun, především pak ze zdrojů Evropské unie.

Přispět by měl nejen k ochraně vody v nádrži, jejíž význam do budoucna, a to i v souvislosti s klimatickými změnami, poroste, ale také k ekonomickému a stavebnímu rozvoji regionu. Počítá i s podporou ekologického zemědělství a s využitím šetrné turistiky.

Vodní nádrž Švihov byla dokončena v roce 1975 a je největší vodárenskou nádrží v České republice a střední Evropě.