„Město Přibyslav si na přestavbu budovy základní školy vzalo úvěr ve výši šedesáti milionů korun. Rádi bychom patnáct milionů korun splatili předčasně. Chtěli bychom celý úvěr splatit do konce našeho volebního období, abychom mohli naplánovat nutné investice do místních částí," sdělil starosta Martin Kamarád. Těmi investicemi do místních částí je výstavba kanalizace. „V současné době místní části kanalizaci nemají a v nejbližším období ji ani mít nebudou, protože tato stavba bude drahá. Ale do budoucna je třeba, aby se kanalizační systém stavět začal. Evropská unie v rámci ekologických projektů požaduje, aby se členské země vypořádaly s problémem odpadních vod," vysvětlil Kamarád.

Například v místních částech Dobrá a Keřkov se o stavbě kanalizace začalo mluvit před osmi lety. Náklady na stavbu činily asi padesát milionů korun. „Investice se neobejde bez dotací. Město tolik peněz v rozpočtu nemá," upřesnil tehdy bývalý starosta Přibyslavi Jan Štefáček. Město žádalo o dotaci z programu ministerstva zemědělství a podle Štefáčka mělo šance získat až tři čtvrtiny nákladů. V roce 2010 ale záměr na stavbu kanalizace v Dobré a Keřkově padl. Město Přibyslav nezískalo státní dotaci a financovat celou akci z rozpočtu města nebylo možné.

Pravda ale je, že například obyvatelé Dobré o kanalizaci ani nestáli. „Žádnou kanalizaci nechceme," vzkázaly tehdy plné dvě třetiny obyvatel Dobré a lidé uvedli následující argumenty: nejméně dvojnásobný nárůst poplatků, nové platby za stočné a platba za vybudování přípojky.
„A ne každý na to má. Tam, kde to bude ke kanalizačnímu řadu daleko, to sto tisíc nespraví. Město Přibyslav pak kanalizaci prodá vodovodům a kanalizacím a ty nám pak navýší ceny a my budeme jen platit a platit. Nemluvě o poruchách. Když se kanalizace někde ucpe před víkendem, dva dny se neumyjete, než to někdo přijede spravit," argumentovali tehdy obyvatelé Dobré.