Vedoucím skládky v Ronově je Přemysl Tonar. Pochází z Havlíčkovy Borové, vystudoval Střední zemědělskou technickou školu, má za sebou praxi v oboru zahradnictví, pracoval určitou dobu i na čističce odpadních vod. Jak vysvětlil, skládka není, jak si laici možná představí, jen jakási hora odpadků, ale skládka v Ronově provozuje i další poměrně široké spektrum služeb.

Konkrétně odpadové hospodářství na skládce v Ronově má hned čtyři provozy, a sice skládku, sběrný dvůr, kompostárnu a takzvanou deponii, což je synonymum pro dočasné skládky, například suti či hlíny. V případě skládky v Ronově je to i deponie pneumatik.

Tisíce tun odpadů

Kapacita skládky v Ronově je asi milion krychlových metrů, do konce letošního roku na ni bude uloženo 840 000 tun odpadu, přičemž, jak vysvětlil Přemysl Tonar, jeden krychlový metr obsahuje až 1,4 tuny hmoty. Skládka v Ronově nad Sázavou byla založena v roce 1995. “Každým rokem přibude na skládku až 25 000 tun komunálního odpadu, z toho téměř 1 000 tun je od občanů Přibyslavi,” informoval Tonar.

Jak následně doplnil, provozovatel skládky, kterým je město Přibyslav, plánuje do budoucna na skládce rozšířit sběrný dvůr. Ten pochází z roku 2009, ale již nestačí, bude třeba postavit další halu a boxy. Co do sběrného dvora obyvatelé Přibyslavi a okolí přivážejí nejčastěji, to je podle Tonara v poslední době hlavně starý použitý nábytek. “ Tohoto dopadu je až 100 tun ročně, odváží si ho pro další zpracování jihlavský Kronospan,” upřesnil Tonar. V kompostárně zase končí většina odpadů ze zahrad. “Ronovská kompostárna byla založena v roce 2009, ročně přijme až 700 tun zeleně,” podotkl Tonar.

Přítomnost skládky v Ronově má nejen finanční přínos pro město, ale přibyslavští radní se tento fakt rozhodli zohlednit I v tvorbě poplatků za svoz a likvidaci odpadů pro domácnosti. V minulosti obyvatelé Přibyslavi platili za odpad 450 korun za osobu a rok, od roku 2015 je ale poplatek snížen o celou polovinu, obyvatelé Ronova a Hřiště platí ještě méně. Jen pro srovnání, v Havlíčkově Brodě platí obyvatelé za odpad 600 korun za osobu a rok. Podle starosty Martina Kamaráda (ODS) mají mít i občané užitek z toho, že přes město jezdí nákladní auta s odpadem z širokého okolí a radnice má ze skládky určitý zisk. Ovšem v roce 2024 má v Česku ukládání komunálního odpadu skončit, otázka je, co bude dál.

Podle starosty Kamaráda legislativně, ani prakticky, není tento závažný krok řešen, zákon o odpadech parlament neschválil a střed republiky žádnou spalovnu nemá. Měla stát v Jihlavě, ale tam se proti spalovně zdvihla vlnu odporu v režii ekologů a o spalovně se přestalo mluvit. Přitom většina vesnic na Přibyslavsku nemá plynofikaci, tudíž nastane problem, co s popelem.