„Především rušení skládky v dohledné době určitě neplánujeme, ale jedná se o to, jak naložit s její poslední částí. Zda ji opravdu celou připravíme a využijeme pro komunální odpad," upřesnil starosta Přibyslavi Martin Kamarád. V současné době byla úspěšně zkolaudována druhá etapa úpravy skládky. Akce si vyžádala náklady ve výši kolem šesti milionů korun. Jednalo se o technickou rekultivaci, která spočívala především v natažení speciální fólie, jež překryla vrstva zeminy, do níž bude vyseta tráva a zeleň.

Celá skládka komunálního odpadu v Ronově včetně sběrného dvora má rozlohu asi 10 hektarů. Nyní by měla Přibyslav připravovat pro skládkování další část o rozloze jednoho hektaru. Odpadem se zaplní v průběhu nadcházejících šesti let. A v tom právě spočívá podstata problému, který radnice řeší. Po roce 2020 by se totiž měla změnit z rozhodnutí Evropské unie strategie nakládání s komunálním odpadem. Ta počítá s ukončením klasického způsobu skládkování.

„Z těch důvodů musíme mít jasno, jak naplánovat poslední etapu skládky, protože příprava dalších kazet není jednoduchá ani levná. Jednáme o tom i s projektantem, který připravoval projekt celé skládky a bude projektovat i tu část poslední," doplnil starosta.

Otázka je, jak bude odpadové hospodářství v České republice v budoucnu vypadat. V tom není podle starosty Kamaráda dosud úplně jasno. „Hovoří se například o překladištích. S tímto návrhem, pokud vím, přišel Svazek obcí Vysočiny, ale Přibyslav zatím nikdo nekontaktoval a neptal se, jestli se chceme připojit. Oslovilo nás město Havlíčkův Brod s projektem pyrolýzy, ale vůči ní jsem poněkud skeptický. Návrh vypadá zajímavě, ale pokud vím, pyrolýza spočívající v systému zvláštních spalovacích kotlů nikde ve světě zatím nefunguje," podotkl starosta Přibyslavi Martin Kamarád.

Pokud bude chtít město Přibyslav provádět na skládce nějaké radikální změny, musí podle slov starosty projít návrh nejdřív schvalovacím procesem na Odboru životního prostředí Městského úřadu v Havlíčkově Brodě, schválit ho musí rovněž Kraj Vysočina.

Ale už teď je jasné, že změna systému nakládání s komunálním odpadem bude znamenat pro města, která nyní skládky vlastní, finanční ztráty.

Skládka v Ronově vynáší městu Přibyslav až dvacet milionů korun ročně. Celkem 16 milionů korun činí na skládce příjmy z poplatků za uložení komunálního odpadu, který platí města a obce. Dalších 4,5 milionu korun je takzvaný hospodářský výsledek.