Podle starosty Martina Kamaráda k takovému kroku vede město realistický pohled do budoucna. „Jsme součástí Evropské unie a tlak z její strany na využití obnovitelných zdrojů bude sílit. Proto si chceme raději už dnes sami rozhodovat kde, jak, za jakých podmínek a s kým chceme na tomto projektu spolupracovat,“ vysvětlil.

Podle Kamaráda je společnost ČEZ pro město větší jistotou, než se pustit do dobrodružství s nějakou firmou, která má lákavé nabídky, ale nemusí je splnit. Podobný názor jako starosta Kamarád má zastupitel Libor Jaroš. „Byl jsem pro dohodu, byť větrným elektrárnám moc nefandím. Dohodu vidím jako možnost do budoucna určovat pravidla,“ vysvětlil.

Specialista rozvoje větrných elektráren společnosti ČEZ Petr Elfmark Bartoš rozhodnutí města Přibyslav označil za průlomové. „Jsme rádi, že město Přibyslav se rozhodlo přijmout naši nabídku. Věříme, že bude inspirací pro obce sdružené v Mikroregionu Přibyslavsko a spolupráci při rozvoji větrné energetiky v této části Vysočiny,“ zdůraznil.

Větrné elektrárny i solární panely

Město Přibyslav chce využívat obnovitelné zdroje na dvou frontách. Zaprvé chce mít solární panely na co největším počtu městských budov, včetně skládky v Ronově nad Sázavou. Za druhé samotné větrné elektrárny v katastru města.

První přípravné práce začnou už letos. „Ve spolupráci s ČEZ začneme projektovat, na kterých městských budovách by bylo vhodné umístit solární panely. ČEZ také začne hledat vhodná místa v našem katastru kde by mohly větrné elektrárny stát,“ upřesnil Kamarád.

Solární panely chce město uvést do provozu do dvou let, zhruba v roce 2026. V té době také začne příprava stavby větrných elektráren v katastru Přibyslavi a v některých místních částech. Například Jan Pejzl je předseda osadního výboru Dobrá. „Nejsem pro. Dobrá je malý katastr a pro větrné elektrárny se nehodí. Myslím, že většina obyvatel naší místní části to vidí stejně,“ řekl Deníku.

Podle Kamaráda na dohodě s ČEZ pracoval právník, který pamatoval pro město i na možnost veta, pokud se spolupráce s energetiky nebude vyvíjet podle představ radnice.

Co dohoda městu přinese? Podle Kamaráda hlavně energetickou soběstačnost. „To bude mít vliv i na oblast veřejného života. Díky energetické soběstačnosti nebudeme muset obyvatelům zvyšovat daně a městské poplatky třeba za odpady. Drozpočtu města přijde na investiční akce víc peněz,“ upozornil Kamarád. Podle Petra Bartoše za ČEZ záleží na dohodě. Město může některé větrné elektrárny dokonce vlastnit a stát se pro energetiky obchodní partnerem s řadou benefitů. „Naším cílem rozhodně není tlačit projekty větrných parků takříkajíc na sílu. Naopak hledáme širší shodu,“ konstatoval.

V současné době na Přibyslavsku podepsala dohodu se společností ČEZ o stavbě větrných elektráren zatím jako jediná obec Velká Losenice.