"Jedná se o dva obrazy z meditační zahrady v Pzni Doudlevcích- Památníku obětem zla, pro kterou Roman Podrázský vytvořil z pískovcových kvádrů křížovou cestu. Dále je to bronzový odlitek kříže pro římsko-katolický děkanský kostel sv. Jakuba Většího v Sokolově v okrese Karlovy Vary, kde však kříž nakonec nebyl umístěn,” informoval starosta Martin Kamarád.

Jak starosta upřesnil, všechna tři díla městu předal dvaaosmdesátiletý přibyslavský rodák Michal František Pometlo, bývalý kvardián františkánského konventu (kvadrián je představený, který vede dům) a farář ve farnosti Panny Marie Sněžné v Praze.

Roman Podrázský (1943-2001) byl v minulosti starostou města Přibyslav. Rovněž byl regionálním mecenášem umění, a první vydavatel Přibyslavského čtvrtletníku. Studoval Akademii výtvarných umění v Praze. Většina jeho soch je z pískovce a nachází se v Přibyslavi. Jeho největším a bezpochyby nejvyšším dílem je Mariánský sloup. Po roce 1989 Podrázský vstoupil do politiky a stal se přibyslavským starostou.

Ilustrační fotografie z policejních dopravních kontrol.
Smutná statistika: Řidiči před jízdou pijí i fetují

Nejrozsáhlejším dílem Romana Podrázského je křížová cesta v meditační zahradě v Plzni-Doudlevcích, známá spíše pod názvem Památník obětem zla. Toto ojedinělé dílo z hořického pískovce se v mnohém odlišuje od klasické křížové cesty. Zatímco v klasické křížové cestě najdeme čtrnáct zastavení, zde jich napočítáme pouze dvanáct, avšak žádný výjev nechybí. Ve dvou případech jsou totiž dva z nich ztvárněna v jednom monumentu. Každá plastika navazuje na nějakou myšlenku z Bible.

Tento nejrozsáhlejší cyklus dvanácti skulptur, vznikající v letech 1986–1991, byl pak dokončen ještě souborem obrazů pro kapli Maxmiliána Kolbeho.

Následně 25. května 1996 byl odhalen soubor 16 kamenů - pomníků vězňům uranových dolů na Jáchymovsku, Slavkovsku a Příbramsku. Sochař tento památník vytvořil na žádost Konfederace politických vězňů. Památník nese jméno Křížová cesta ke svobodě. Roman Podrázský se věnoval také umění malířskému. Některé jeho obrazy s tématikou přibyslavské historie, se nacházejí přímo v budově radnice v kanceláři starosty.

Mezi nejvýznamnější projekty, kterých se Podrázský coby starosta Přibyslavi účastnil,patří Mlékárenské dny, stavba nové radnice a oprava starého špitálu.

Po jeho smrti v Přibyslavi vznikla ulice Podrázského a v roce 2006 byla v Přibyslavi a blízkém okolí vybudována Naučná stezka Romana Podrázského. Město Přibyslav podle starosty Martina Kamaráda a místostarosty Michaela Omese bude v budoucnu hledat nějaké vhodné prostory pro umístění děl slavného rodáka, v úvahách je například zřízení galerie Romana Podrázského.