Jak starosta upřesnil, v polovině roku 2015 Přibyslav dokončila rekonstrukci základní školy za 165 milionů korun. „Kromě toho, že se povedlo využít pro stavbu mimořádně příznivé období, povedlo se upravit areál tak, že splňuje moderní standardy bez zvýšené spotřeby energií,“ podotkl starosta s tím, že od počátku roku 2014 do konce roku 2018 město Přibyslav splatilo dluhy ve výši přes 80 milionů korun a úroky z těchto dluhů ve výši přes dva miliony korun. „Do následujícího období zůstává ke splacení městu Přibyslav pouhých 10 milionů korun, což považuji za mimořádný úspěch, když si uvědomíme, že od počátku volebního období bylo proinvestováno ve městě 192 milionů korun,“ zdůraznil starosta.

Většina příjmů města Přibyslav je podle starosty tvořena příjmy daňovými, jejichž výše je dána rozpočtovým určením daní, dle počtu obyvatel, či počtu žáků škol. Druhou skupinou jsou příjmy, kde výši stanovuje zastupitelstvo města buď úplně, nebo částečně. Třetí skupinou daní jsou konkrétně v Přibyslavi poplatky za uložení odpadu na skládce v Ronově nad Sázavou.

„Tento poplatek hrazený městy a obcemi, které na skládku ukládaly, byl společně s hospodářským výsledkem po dlouhá léta zárukou finanční stability našeho města a umožňoval městu uskutečnit rozsáhlé investice po dvě desetiletí v řádech desítek milionů ročně. Posledním pilířem finanční stability našeho města jsou příjmy z hospodářské činnosti. Například příjmy z hospodaření v lesích města Přibyslav, příjmy z Lesního družstva obcí, z pronájmů pozemků či Vodovodů a kanalizací HB. Z nich bych chtěl vyzdvihnout dlouhodobě stabilní příjmy z Lesního družstva obcí v řádech několika milionů korun ročně, které jsou dnes ale ohrožovány nestabilní situací na trhu se dřevem,“ vysvětlil starosta.