V letošním prvním vydání časopis tiskne fejeton Františka Pometla Jak se naši předkové škádlili.  Autor mimo jiné vysvětluje, proč v Nížkově suší na pouť podmáslí a proč se České Jablonné praví Betlém.

Josef Čejka publikuje své fotografie ruských vojáků, které jako čtrnáctiletý chlapec pořídil 8. května 1945 v Ronově nad Sázavou. „Cítil jsem výjimečnost chvíle. Bylo potřeba fotografovat víc. Scéna byla dobře osvětlena poledním sluncem, ale film došel… Večer jsem uléhal a trnul, zda film dobře vyvolám. Měl téměř prošlé datum, vývojky byly málo kvalitní a filmy k nesehnání," vzpomíná fotograf.

Dva články jsou z České Bělé. Jaroslav Havlíček a Karel Malý popisují tamější zapomenutá rýžoviště zlata. Odkazují na nikoli zcela jasně vyložitelnou zmínku v listině z 21. prosince 1303 (!), v níž Oldřich a Rajmund, bratři z Lichtenbura, dávají žďárskému klášteru pro založení špitálu ves Počátky s horou (na níž se dolovalo), dále ze své kobylny každé desáté hříbě, desátek ze cla v Chotěboři a také desátek z případné obnovy dolování stříbra nebo zlata. Havlíček v roce 2010 v korytě potoka Bělá vyrýžoval zlatinky o velikosti od 0,3 do 4 mm a… několik mysliveckých broků. Autoři svůj text končí tímto závěrem:

„Unikátně dochované odklizy a sejpy potoka Bělá lze doporučit pro ochranu jako kulturní památku, neboť se jedná o zcela ojedinělý doklad středověké těžby zlata na Havlíčkobrodsku."

Pavel Bezděčka představuje krátký život a neuzavřené dílo akademického malíře Bedřicha Piskače, narozeného v České Bělé 8. května 1898. Velký výtvarný talent zemřel ve věku jednatřiceti let, když se na plenéru v jižní Francii nakazil skvrnitým tyfem. Vlakem už domů nedojel, skonal na cestě.

Martina Bořilová si všímá zajímavého faktu – socha Jana Nepomuckého na návsi v Pohledu byla vytvořena neznámým kameníkem již v roce 1711, tedy dvacet let před Janovým blahořečením a osmnáct let před svatořečením. Kronikářka Pohledu také připomíná, že v obci stávala ještě jedna socha českého světce, pomník z roku 1881 však vzal za své na konci války při pokusu příslušníků místního protifašistického odboje vyhodit do povětří mostek přes Roušťanský potok.

Nový seriál o bramborářství na Přibyslavsku otevírají Josef a Ludmila Kameníkovi a v 16. dílu seriálu o mravencích v Přibyslavi a okolí pokračují Klára a Pavel Bezděčkovi.

Stejní autoři připomínají, že před 40 lety až ve Venezuele zemřel přibyslavský rodák, světoznámý entomolog Jan Bechyně. Na jeho počest byli pojmenováni dva brouci – Coroebus bechynei a Leptura rubrra bechynei.
Bezděčka ještě referuje o mohutné tvrzi, která stojí šest století na břehu Borovského potoka v Železných Horkách přičiněním Jiříka z Keclova; dnešní prázdný špejchar je i na titulní fotografii časopisu.

I když okruh autorů Přibyslavského čtvrtletníku je hodně úzký, čtení ve čtyřicetistránkovém periodiku kapesního formátu je zajímavé.

Ivo Havlík