Římskokatolická farnost společně s městem naplánovaly postupné kompletní odvlhčení všech zdí moderní metodou. Náklady dosáhnou asi 10 milionů korun.

První rozsáhlé práce by měly začít už letos, ale celkové odvlhčení kostela by mělo trvat několik let. Církvi se zatím podařilo získat příspěvek ve výši 400 tisíc korun z programu ministerstva kultury na regeneraci městských památkových zón.

Unikátní látka zdivo odsolí

Na první etapu přispěje i město Přibyslav částkou zhruba 150 tisíc korun. Příští rok chce žádat římskokatolická církev o dotace znova.

Kostel je ale třeba především odvlhčit. To se podle místostarosty Michaela Omese podaří unikátní chemickou metodou.

„Do zdí se vpraví speciální chemická látka, která zdivo zbaví soli. Ta pak nebude nasávat vlhkost. Je to velice účinná metoda, kterou teprve nyní povolili památkáři," vysvětlil místostarosta Omes. Podobný typ sanace byl v Přibyslavi proveden například ve staré tělocvičně v budově základní školy.

Doslova medvědí službu podle místostarosty Omese prokázal totiž kostelu stavební zásah, který se zde uskutečnil asi v 70. letech dvacátého století, kdy byl ke zdi kostela umístěn betonový val, který měl možná stavbu chránit, ale stal se pravý opak. Val vyvolává vlhko a drží ho stabilně uvnitř kostela. „Předpokládám, že by se sanace celého kostela s ohledem na náročnost a cenu prací mohla trvat tak čtyři až pět let," konstatoval starosta Přibyslavi Martin Kamarád. Kromě sanace vlhkých kostelních zdí by mělo dojít také k opravě vchodových dveří a venkovních soch stojících ve výklenku.

„Souboj" zákonů

Po dokončení sanačních prací by měla přijít na řadu i nová kostelní fasáda. A v té souvislosti se bude podle starosta Kamaráda řešit opět problém, zda omítnout nebo neomítnout i sousední městskou věž. Ta kdysi prý omítnuta byla, ale po požárech od dalšího omítání tehdejší radní upustili. Nyní opět památkáři omítku požadují, ale není to jen tak.

„Po problémech které jsme měli s omítnutím mostu v Ronově nad Sázavou, kde omítka neustále opadává, by před občany Přibyslavi neměl starosta slovo omítka v souvislosti se stavební památkou raději ani použít. Navíc v případě městské věže dochází ke střetu dvou zákonů. A sice zákona o ochraně památek a zákona o ochraně přírody," vysvětlil starosta Kamarád. Spáry mezi kameny jsou totiž už léta domovem chráněných rorýsů a netopýrů.

Pokud budou oba úřady trvat na svém stanovisku, vznikne podle starosty Kamaráda zajímavý a jen těžko řešitelný spor. Takže hlavní rozhodné slovo bude muset nakonec mít, stejně jako v případě historického mostu v Ronově, starosta města Havlíčkův Brod, Jan Tecl. V případě mostu v Ronově se tehdy památkáři přeli se stavebním odborem o výšku parapetu, protože se nemohli dohodnout a nikdo z úředníků nechtěl ustoupit, starosta Jan Tecl nakonec rozhodl, že se zábrany u mostu v Ronově zvýší o třicet centimetrů. Ve spolupráci s městským úřadem v Přibyslavi byla opravena v minulosti například zeď u fary. Zeď měla velmi špatnou statiku, bojovala s vlhkostí, omítka byla oprýskaná. Farnost by sama na celkové opravy za téměř milion korun neměla.