Průmyslová zóna ve světelské Zámecké ulici vznikla po krachu skláren v roce 2008, po kterém nezaměstnanost ve městě vyskočila na více než 20 procent. O práci tehdy přišlo 1 200 lidí. Nové pracovní příležitosti měla lidem přinést nová průmyslová zóna, kterou město postavilo s výraznou finanční podporou od státu. Ta městu sice pomohla, ale zároveň přinesla podmínky, které mohou být pro řadu investorů obtížně splnitelné. Sklárny navíc brzy našly nového majitele, který v současnosti zaměstnává více než 800 pracovníků, takže ve Světlé chybí i volné pracovní síly.
Světlá investorům nabízí k podnikání desetihektarový pozemek. Od roku 2011 se však žádného zájemce nepodařilo získat. V minulosti o pozemek projevil zájem například Ústav jaderných paliv Praha, ZOK system nebo zahraniční výrobce nábytku. Posledními dvěma zájemci byl místní podnikatel, zabývající se truhlářskou výrobou, a pražská firma PFK Glarion.
„Bohužel i tyto dva poslední zájemci od záměru vstoupit do naší průmyslové zóny ustoupili. Domníváme se, že důvodem je velká administrativní zátěž, která s tímto vstupem souvisí. Podnikatelé musí pro meziresortní komisi, která záměry posuzuje, například garantovat nějakou dlouhodobou udržitelnost pracovních pozic, což je v dnešní době velmi problematické,“ uvedl starosta Světlé nad Sázavou Jan Tourek.
Podle dotačních podmínek musí Světlá průmyslovou zónu zaplnit do roku 2020, jinak bude muset dvacetimilionovou dotaci vrátit.
„Dokonce jsme se bavili i o tom, jestli by pro nás do budoucna nebylo výhodnější dotaci vrátit. Tím by se zrušila ta byrokratická zátěž a uvolnily by se nám ruce. Teď to ale není na pořadu dne, protože ve Světlé je v tuto chvíli dostatek pracovních míst,“ zmínil světelský starosta.
Podle dotačních podmínek mohou do průmyslové zóny vstoupit firmy z oboru vyspělých technologií zpracovatelského průmyslu, strategických služeb, technologických center nebo z oblasti výzkumu.
