Mezi rybáři jsou i takoví zapálení nadšenci, které od jejich koníčku neodradí ani déšť nebo zima. „Rybář je houževnatý tvor. Vstává ještě za tmy, aby byl u vody těsně před ranním rozbřeskem. Je vytrvalý a dokáže na svůj úlovek čekat nekonečně dlouho. Je mu jedno, jestli je teplo nebo zima. Jestli prší nebo fouká vítr. Je hnán touhou po úlovku,“ popisuje rybářskou vášeň Václav Musílek.

Samotné rybaření není ale zdaleka jedinou činností spolku. Vydává například rybářské povolenky. Ty letošní si mohli rybáři objednat už pod stromeček. „My jim je pak doručíme poštou až do domu. Tento způsob využívají členové především ze vzdálenějších míst, protože v Chotěboři máme i členy z mnoha míst České republiky,“ vysvětlil předseda spolku.

Spolek na začátku ledna pořádá také několik oficiálních vydajů, a to v Havlíčkově Brodě a v Chotěboři. To ovšem platí jenom pro ty, kteří již jsou členy Českého rybářského svazu. Pro nové zájemce spolek pořádá školení. První se letos koná již 27. ledna.

„Tam se seznámí se základními důležitými informacemi. Školení probíhá po tři sobotní dopoledne. Rybářská povolenka není rohlík v obchodě. Nelze si ji pouze koupit. Na školení nového rybáře seznámíme se Stanovami spolku, Jednacím řádem, Rybářským řádem, s druhy ryb a jejich způsobem lovu, evidencí úlovků a docházkami k vodě. Na závěr složí zkoušku písemným testem. Toho se však není třeba obávat,“ říká Václav Musílek.

Na jaře potom probíhají výlovy ryb z chovných rybníků. Tam rybáři chovají ryby především pro členy spolku. „Ryby jsou vysazovány do revírů, kde mohou členové na základě vydané povolenky chytat. Chov na rybnících vyžaduje také spoustu práce. Krmení, kontrolu kvality vody a zdravotního stavu rybí osádky,“ doplnil předseda spolku.

V létě rybáři provádí údržbu hrází, rybníků a přilehlých ploch. Na podzim začíná lov dravců jako je štika a candát a potom už spolek čekají další výlovy a vysazování ryb, aby bylo co chytat. A pak už je tu opět zima a vyřizování členských záležitostí. „Myslím, že nejlepším doložením, že pro rybáře sezona nikdy nekončí je také fakt, že v našem spolku máme několik rybářů, kteří u vody stráví okolo 250-ti dní v roce. V posledních letech nás trápí nedostatek vody a rybožraví predátoři, ale naopak se těší zájem o rybářství. Ten každým rokem roste a myslím, že je to proto, že rybařina se dá provozovat jako relaxace i jako sport, takže dokáže oslovit každého,“ míní Václav Musílek.