Devadesátky: pro skvělé jogurty se chodilo do brodské mlékárny. Už není

I takové příběhy napsala v Havlíčkově Brodě devadesátá léta.

Brodská mlékárna vznikla v první polovině dvacátého století. Přečkala druhou světovou válku, ale koncem devadesátých let už sloužila jenom jako sklad. Nakonec ji se zemí srovnaly bagry.

Sobíňov: Vítězství v soutěži obec stmelilo, úspěchem žije dodnes

Stálí zákazníci však dodnes cítí na patře chuť jejích jogurtů s marmeládou. „Samozřejmě si na starou mlékárnu vzpomínám,“ reagovala například Věra Bergerová. Do mlékárny jezdila často. V době, kdy byla v provozu, pracovala v zemědělském družstvu ve Šmolovech. „Vozili jsme jim tam mléko, zpátky syrovátku. Vzpomínám si, že mlékárna vyráběla i zvláštní slané máslo. Bylo vynikající,“ dodala.

Na mlékárnu i její prodejnu si vzpomněla také Libuše Dvořáková . „Chodili jsme tam rádi. Měli tam vynikající jogurty. Byly dobré, čerstvé, ale vydržely tak tři dny. Ve srovnání s dneškem neměly tak vysokou trvanlivost. Asi měly jinou jogurtovou kulturu,“ poznamenala.

I Libor Honzárek, současný brodský místostarosta, si havlíčkobrodskou mlékárnu pamatuje. Osud podniku je totiž svázaný s jeho rodinou. „Poslední ředitel mlékárny se jmenoval Jaroslav Havlík. Pocházel z Jemnice. Byl to náš příbuzný. Dá se říci, že právě on byl tím posledním, kdo dveře u mlékárny zavřel. Bylo mu moc líto, že skončila. Vozilo se do ní mléko z celého okolí Brodu. Často na to vzpomínal,“ vysvětlil.

Také jemu se okamžitě vybavily z dnešního pohledu zvláštní jogurty, které mlékárna vyráběla. „Dole byla marmeláda. Nahoře jogurt. Říkalo se jim brodské jogurty. Byly vyhlášené a čerstvé. Asi proto nevydržely tak dlouho v lednici jako ty dnešní,“ poznamenal. Podle Honzárka byla brodská mlékárna s městem úzce propojená. Zpracovávala tisíce litrů mléka denně. „K mlékárenskému průmyslu v Brodě patřila i takzvaná suška mléka kousek od Smetanova náměstí. Jako kluci jsme tam chodili. Vždy jsme dostali hroudu sušeného mléka. Strašně nám to tehdy chutnalo,“ zavzpomínal s úsměvem.

Historii vyhlášeného havlíčkobrodského podniku zpracoval brodský archivář a historik Miloš Tajovský.

Na začátku jeho vzniku stálo mlékařské družstvo s šestapadesáti členy. „Budova havlíčkobrodské mlékárny byla dokončena ve třicátých letech. Jejího otevření se zúčastnil i tehdejší ministr zemědělství Josef Zadina,“ upřesnil. Mlékárna přečkala bez újmy i druhou světovou válku a vykupovala podle Tajovského pětadvacet tisíc litrů mléka denně.

Policisté šli v Brodě na pomoc ženě, ta je místo poděkování napadla

Byla v provozu i po znárodnění. „Během třiceti let zažila jako národní podnik několik modernizací. Po likvidaci Průmyslu mléčné výživy se snažila v devadesátých letech navázat na bývalou éru družstevnictví. Ale to se nepodařilo. V devadesátých letech sloužila jako sklad a nakonec uvolnila místo pro supermarket,“ doplnil Tajovský.

Ještě dnes lze v Obchodním rejstříku dohledat informace pod zápisem Mlékárna Havlíčkův Brod, mlékárenské družstvo. Datum založení je přesně třicet let staré. Základní kapitál družstva činil milion korun. Představenstvo s předsedou tvoří tři lidé. Každý z nich má pod svým jménem seznam několika dalších firem, ale ani jedna už neexistuje.

Havlíčkobrodská mlékárna