Na její otevření přijel ministr. Zpracovala tisíce litrů mléka denně.. Devadesátá léta nepřežila. Místo ní je dnes supermarket.

I takové příběhy napsala v Havlíčkově Brodě devadesátá léta.

Brodská mlékárna vznikla v první polovině dvacátého století. Přečkala druhou světovou válku, ale koncem devadesátých let už sloužila jenom jako sklad. Nakonec ji se zemí srovnaly bagry.

Stálí zákazníci však dodnes cítí na patře chuť jejích jogurtů s marmeládou. „Samozřejmě si na starou mlékárnu vzpomínám,“ reagovala například Věra Bergerová. Do mlékárny jezdila často. V době, kdy byla v provozu, pracovala v zemědělském družstvu ve Šmolovech. „Vozili jsme jim tam mléko, zpátky syrovátku. Vzpomínám si, že mlékárna vyráběla i zvláštní slané máslo. Bylo vynikající,“ dodala.

Na mlékárnu i její prodejnu si vzpomněla také Libuše Dvořáková . „Chodili jsme tam rádi. Měli tam vynikající jogurty. Byly dobré, čerstvé, ale vydržely tak tři dny. Ve srovnání s dneškem neměly tak vysokou trvanlivost. Asi měly jinou jogurtovou kulturu,“ poznamenala.

Tento text vydává Deník v souvislosti s vysíláním seriálu České televize Devadesátky. Je součástí série článků, které vydáváme vždy v neděli odpoledne. Na regionálních webech Deníku se můžete těšit na souhrn nejvýznamnějších kauz devadesátých let v regionech, rozhovory s vyšetřovateli i investigativními novináři, ale také herci či tvůrci seriálu.

I Libor Honzárek, současný brodský místostarosta, si havlíčkobrodskou mlékárnu pamatuje. Osud podniku je totiž svázaný s jeho rodinou. „Poslední ředitel mlékárny se jmenoval Jaroslav Havlík. Pocházel z Jemnice. Byl to náš příbuzný. Dá se říci, že právě on byl tím posledním, kdo dveře u mlékárny zavřel. Bylo mu moc líto, že skončila. Vozilo se do ní mléko z celého okolí Brodu. Často na to vzpomínal,“ vysvětlil.

Také jemu se okamžitě vybavily z dnešního pohledu zvláštní jogurty, které mlékárna vyráběla. „Dole byla marmeláda. Nahoře jogurt. Říkalo se jim brodské jogurty. Byly vyhlášené a čerstvé. Asi proto nevydržely tak dlouho v lednici jako ty dnešní,“ poznamenal. Podle Honzárka byla brodská mlékárna s městem úzce propojená. Zpracovávala tisíce litrů mléka denně. „K mlékárenskému průmyslu v Brodě patřila i takzvaná suška mléka kousek od Smetanova náměstí. Jako kluci jsme tam chodili. Vždy jsme dostali hroudu sušeného mléka. Strašně nám to tehdy chutnalo,“ zavzpomínal s úsměvem.

Historii vyhlášeného havlíčkobrodského podniku zpracoval brodský archivář a historik Miloš Tajovský.

Na začátku jeho vzniku stálo mlékařské družstvo s šestapadesáti členy. „Budova havlíčkobrodské mlékárny byla dokončena ve třicátých letech. Jejího otevření se zúčastnil i tehdejší ministr zemědělství Josef Zadina,“ upřesnil. Mlékárna přečkala bez újmy i druhou světovou válku a vykupovala podle Tajovského pětadvacet tisíc litrů mléka denně.

Byla v provozu i po znárodnění. „Během třiceti let zažila jako národní podnik několik modernizací. Po likvidaci Průmyslu mléčné výživy se snažila v devadesátých letech navázat na bývalou éru družstevnictví. Ale to se nepodařilo. V devadesátých letech sloužila jako sklad a nakonec uvolnila místo pro supermarket,“ doplnil Tajovský.

Ještě dnes lze v Obchodním rejstříku dohledat informace pod zápisem Mlékárna Havlíčkův Brod, mlékárenské družstvo. Datum založení je přesně třicet let staré. Základní kapitál družstva činil milion korun. Představenstvo s předsedou tvoří tři lidé. Každý z nich má pod svým jménem seznam několika dalších firem, ale ani jedna už neexistuje.

Havlíčkobrodská mlékárna

Zakladatel - mlékařské družstvo Německý Brod
Otevření budovy - třicátá léta dvacátého století
Cena stavby - skoro čtyři sta tisíc korun
Výkup mléka - pětadvacet tisíc litrů denně
Po vítězném únoru národní podnik
V devadesátých letech dvacátého století opět mlékárenské družstvo a zánik
Zdroj: Státní okresní archiv