Tento erb patří rodu Kinských, s nimiž je na Vysočině spojován především zámek ve Žďáře nad Sázavou. Proč na portálu v Chotěboři není znak Dobrzenských s jejich typickým čápem?

Vysvětlení je třeba hledat ve tři století staré historii. Barokní zámek v Chotěboři dal na místě staré tvrze v letech 1701-1702 postavit hrabě Vilém Leopold Kinský. Když v roce 1710 zemřel, panství postupně vlastnili František Ferdinand Kinský, Jan Bedřich ze Seilernu a Aspangu, Karyl Jáchym hrabě Breda, Gustav Hanibal z Oppersdorfu a Jan Pavel Zebo z Brachfeldu.

Jak uvádí výpravná kniha Chotěboř z roku 2001, zámek v roce 1808 zdědila Zebova neteř Johanka z Brachfeldu, provdaná za Vančuru z Řehnic. Po jeho smrti v roce 1827 panství připadlo nezletilým dětem z druhého manželství, které Vančura zplodil s Marií Frederikou La Motte-Frintroppovou.  Potomci byli čtyři – Jan, Marie Frederika, Aloisie a Karolína.

Rod Dobrzenských  zámek vyženil

V roce 1836 se Marie Frederika Vančurová provdala za svobodného pána Jana Josefa II. Dobrzenského z Dobrzenic. Tak se dostal chotěbořský zámek do majetku rodu Dobrzenských. Na zámku nyní žije Jan Dobrzenský, který byl v listopadu 2010 v La Ferté Saint-Aubin ve Francii zvolen v pořadí padesátým velmistrem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.

Do té doby byl velkopřevorem Českého velkopřevorství, v čele tohoto velkopřevorství před svou smrtí stál Radslav Kinský ze Žďáru nad Sázavou. Je z toho zřejmé, že Dobrzenský vyznává stejné mravní hodnoty, jaké ctil i Kinský.

Ivo Havlík