Jeho otec byl Slovák, maminka Pražanda – sám sebe označuje za Čechoslováka a domov má prý všude. Pavel Pafko absolvoval několik zahraničních stáží a mediálně se proslavil v roce 1996, kdy operativně odstranil plicní nádor tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi. Svoje schopnosti však sám nijak nezveličuje.
„Na medicínu nepotřebujete žádné extra vlohy. Je pravdou, že dostanete hodně informací a ty je potřeba se naučit. Ale to dokáže každý. Chirurgie je v podstatě řemeslo, vědu z toho dělají ti, kteří to neumějí," řekl s úsměvem a nadhledem profesionála. Podle něho je důležité vidět v akci hodně dobrých chirurgů a vzít si z toho to, co je potřeba. I proto považuje za podstatný moment v jeho kariéře to, že mohl jezdit na stáže do zahraničí.
Dneska je to trochu jinak. Spousta mladých lékařů odchází hned po promoci na západ a zpátky se už nevrací. „Nedivím se tomu, jdou za lepším. Na druhou stranu, české zdravotnictví není na tom až tak špatně ve srovnání se zahraničím. Podle žebříčku, který ukazuje, jaká je kvalita zdravotnické péče dle vložených finančních prostředků od státu, je Česko dokonce na horních příčkách," podotýká.
Nebezpečná empatie
Profesor Pavel Pafko se na chvilku zamyslel i nad otázkou empatie k pacientům. Jako ve všem, i tady je potřeba hledat zlatou střední cestu. „Jakmile do jakéhokoliv postupu vsunete emoci, ovlivní to negativně vaši racionalitu. Pacientovi jakousi empatii projevit musíte, ale nesmí být hluboká. Jinak by mohla být nebezpečná pro toho, kdo tu činnost vykonává," je přesvědčený. Velmi jasný názor má i na posuzování pacientů podle postavení či funkce. „Je neetické rozlišovat mezi prezidentem a bezdomovcem," podotýká.
Málokdo ví, že věhlasný chirurg je velkým fanouškem kola, a to nejenom toho obyčejného, ale i vysokého, lidově řečeno kostitřasu. „Když jezdíte na klasickém kole, děláte radost pouze sami sobě. Když si však sednete na kolo vysoké, rozdáváte radost především ostatním. Ti vám totiž mávají, utíkají před vámi, usmívají se na vás. A myslím si, že jízda na kostitřasu je i bezpečnější. Protože auta, když vás předjíždějí, tak jedou skoro vlevo. Mají totiž strach, abyste s tím kolem na ně nespadli," vypráví s úsměvem.
Pafko vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Od června 1966 začal pracovat na III. chirurgické klinice FVL UK v Londýnské ulici, na níž strávil celý svůj profesní život. Absolvoval několik zahraničních stáží, věnuje se publikační činnosti. V roce 1997 ve FN Motol provedl první transplantaci plic v Česku. Vedení transplantací zanechal po sté operaci a roku 2010, v 70 letech, opustil funkci přednosty kliniky.
Erika Nováková