Profesor rybářství: Na Vysočinu se blíží problémy. Sinice si nás ochočily

Jakým způsobem spolu vše souvisí?

Je-li málo vody, koncentruje se znečištění, jelikož z čističek teče do přírody vody pořád stejně. Ta voda pak je možná pro nás čistá, ale je také bohatá na živiny. A kde je hodně živin, je i hodně sinic a řas. Milion buněk v jednom mililitru vody. Naprosto neskutečné množství. Vytváříme jim tak perfektní podmínky k životu a množení. Sinice a řasy jsou přitom primární producenti. To znamená, že přes den produkují kyslík, ale v noci dýchají stejně jako ryby. Kyslíku tak ubývá a ráno jej tam bývá hrozně málo. Na některých místech se koncentrace blíží nule. Využití takové vody je pak velmi problematické, přičemž rybáři řeší zda rybník vylovit či nevylovit. Nebo ryby uhynou. A to nejhorší období teprve nastává.

Jak to myslíte?

Stále je velké horko a teplota vody velmi vysoká. Zároveň se ke konci srpna zkracují dny a prodlužuje noc. Čili mikroorganismy méně kyslíku vyprodukují a více spotřebují. To je vražedná kombinace. Z hlediska úhynů tak nastává kritické období.

Šok pro rybáře z Břeclavska: v Dyji uhynuli i vzácní jeseteři

Máte data, kolik ryb takto uhyne?

Přesná data nemám. Menší úhyny ryb do několika metráků rybáři zkrátka posbírají a nikde se tím nechlubí. Údaje nikdo neshromažďuje i z důvodu, že pojišťovny takovou událost už ani nepojistí. Přehledy tak mám spíše od známých nebo bývalých absolventů. Například v jednom rybníce na Hodonínsku takto uhynuly asi dvě tuny ryb. Ale to je jen střípek.

Co je potřeba udělat, aby se situace zlepšila?

Já se vždy snažím být optimistou, čili věřím, že zlepšit situace lze. Nicméně představa, že to zvládneme do deseti nebo dvaceti let, je iluzorní. A že to stihneme v jednom nebo dvou volebních obdobích je komická. Bohužel o politice je tady všechno. A o penězích. Je potřeba začít vody čistit od dusíku a fosforu a začít stavět stavby s oddělenou kanalizací. To znamená, že dešťovka a odpadní vody by neměly téct společně. To je základ, který ale stojí hodně peněz a výsledek půjde vidět až za dekády. Tím pádem nevěřím, že někdo najde odvahu se do toho pustit. Nejsou v tom žádné politické body.

Zmínil jste, že budoucnost zlepšení nepřinese. Můžete to rozvést?

Máme počítačové modely, které na základě dlouholetého a častého sběru dat o teplotě vzduchu a vody spočítaly, jaká bude teplota vody rybníků na Vysočině a na jihu Moravy za osmdesát let. V následujících letech výrazně vzrostou počty tropických dní. V současnosti se množství dní, kdy mají vodní toky a rybníky teplotu nad třicet stupňů pohybují v řádech jednotek. V budoucnu to budou desítky a v roce 2080 mluvíme i o padesáti dnech v roce. Málokdo si dokáže představit, jak katastrofické to je. Navíc to nemůžeme nijak zvrátit a ve finále ještě doufat, že se model naplní. Je totiž velmi umírněný a počty tropických dnů zatím rostou rychleji, než tento model předpokládá. Skutečnost tak bude pravděpodobně ještě horší.

Psí psycholog z Pelhřimova pomáhá zvířatům v depresích. Víme jak to dělá

Čím je scénář katastrofický?

V první řadě to znamená, že bude ještě větší nedostatek vody. A málo vody v rybnících ovlivní i hladiny podzemních vod, které se neustále snižují. Lidé závislí na studnách se ocitnou ve velkých problémech. Rybníky začnou vysychat. Ostatně takový osud už potkal Mušlovský rybník, který byl v roce 2018 ještě plný vody. Teď je suchý. Rybníky v krajině akumulují vodu a ta bude chybět. Pocítí to každý a možnost jakékoli využití se stane problematičtější. Ať už mluvíme o vodohospodářském nebo rekreačním. Zároveň se extrémně promění chov ryb.

Jak extrémně?

Rybáři nebudou moci tolik krmit. Chladnomilnější ryby jako pstruh potoční přežijí jen ve vyšších nadmořských výškách. A takový síh se u nás chovat přestane. Kapr tyto teploty sice snese, ale obrovské problémy mu nastanou s kyslíkem. Rybáři pak budou muset začít uvažovat o chovu teplomilnějších druhů ryb. Nebo se k nám invazivní teplomilné druhy dostanou samy. Ostatně to už se děje. Takový Nesyt je oblíbenou destinací karase stříbřitého, jenž má na ekosystém horší vliv než chovaný kapr. Jen pro představu: jsou roky, kdy jich tam vyloví i více než sto tun. Opakuji: sto tun. Obrovské množství ryb, u kterých nevíme, jak s nimi naložit. Něco putuje do zoo, něco vyvezeme do zemí, kde jej konzumují. Drtivá většina ale skončí v kafilérii. Zkrátka jakmile jeden druh místo uvolní, jiný jej rychle obsadí.

Proč u nás karase nejíme?

Má sladké maso a není zde o něj zájem. Vylovené ryby také nebývají dostatečně velké, aby se vyplatilo je zpracovat. Většinou mají jen pár desítek deka. Kdo ví, třeba se o jejich zpracování někdo časem pokusí, zatím to tak ale není.

Je tedy možné, že za padesát let nahradí karas na vánočním stole kapra?

To si zrovna nemyslím. Kapr přežije a zůstane, byť jich pravděpodobně bude méně a tím i stoupne cena. Vyhynutí řady druhů chladnomilných ryb je ale jen část problému. Další potíže můžou nastat s nemocemi. Vyšší teplota vody totiž zláká teplomilné druhy sinic a další patogeny, které u nás doposud nejsou. Nemáme je prozkoumané jako ty naše a nevíme, jaké toxiny a škodlivé látky produkují. Změny nastanou, ale předpovědět dopodrobna jejich konkrétní podobu je v podstatě nemožné. Ekosystém je na to příliš komplexní.

Říkal jste, že jste optimista. Zatím ale nabízíte všelijaké scénáře, jen ne optimistické

Předpověď optimistická není, uznávám. Ovšem jsem částečně i vědec a vidím, jakou rychlostí peláší věda dopředu. Proto věřím, že nás, jako již mnohokrát v historii, zachrání. Že se podaří vyvinout technologie, jak výskyt sinic omezit, jak zlepšil kvalitu vody; že vymyslíme efektivnější způsob čištění vod. Že najdeme způsob, jak získat zpět a využít fosfor, který ve vodě vadí nejvíce. Přitom je to prvek pro nás nesmírně důležitý a jeho ložiska jsou omezená na několik desítek let. Navíc leží v politicky ne zrovna příhodných oblastech jako Maroko, Čína, Rusko.

V čem je pro nás fosfor důležitý?

Je zásadní pro pěstování v podstatě čehokoli. Na půdě, v níž není fosfor, nic nevyroste. Nebo jen velmi velmi málo. Nedostatek fosforu zpomaluje růst rostlin, listy jsou málo vyvinuté a dříve umírají, dříve opadávají, pupeny raší se zpožděním a podobně. Doufám, že se nám brzy podaří získávat fosfor z vody zpět a navrátit jej do půdy. Technologie k tomuto účelu již existují, jen jsou zatím velmi drahé. Ale vyvíjejí se a já věřím, že to nebude dlouho trvat a fosfor z vody začneme využívat k našemu prospěchu. A zároveň tak snížíme zátěž živinami a omezíme výskyt sinic. Věda nás posunee dál. V tomto jsem optimista. Ale rozhodně si nemyslím, že se nám v nejbližších desítkách let začnou snižovat teploty. Změna klimatu je skutečná. To by musela nastat nějaká přírodní katastrofa jako výbuch supervulkánu, v jehož důsledku by došlo k zastínění Slunce.

Situace s kvalitou i množstvím vody je tedy přímým důsledkem klimatické změny?

Rozhodně. V příštím století budou mít teploty vzrůstající tendenci. Změna klimatu je nezpochybnitelný fakt. Stačí se podívat, jak se v posledních letech měnily počty tropických dní. V šedesátých letech to byly nižší jednotky a v posledních letech je jich každým rokem více než deset.

Co se vám začne honit hlavou, když klimatickou změnu začne někdo zpochybňovat?

Šťastný to člověk žijící v blažené nevědomosti. Důkazy jsou ovšem takové, že to nejde zpochybnit. Můžeme se bavit jen o tom, zda to způsobil člověk, což podle dosavadních vědeckých poznatků způsobil. Ale to je tak vše.

Brňané se díky 3D mapě seznámí, jak se promění zástavba. Pomůže i architektům

Hodně mluvíte o sinicích. Co je to za organismus?

Bakterie, které jsou na planetě přes dvě a půl miliardy let. Jde o velmi jednoduché organismy, které se za tu dobu dokázaly perfektně přizpůsobit. A my jim musíme děkovat, jelikož nebýt sinic, nejsme ani my. Byly to totiž první organismy, které začaly produkovat kyslík. Ze srandy říkám, že sinice si vypěstovaly člověka, jelikož za celou éru planety Země jim nikdo nevytvořil lepší podmínky k životu než my. S trochou nadsázky se dá říct, že si nás ochočily, jelikož jsme zařídili, že jich tu mohou být obrovská kvanta a dál jim svět velebíme. Zároveň je to biomasa, která je velice špatně využitelná a nejen pro člověka velmi škodlivá. Proto v momentě, kdy bude vody málo a sinic hodně, nastanou opravdové potíže.

Jaké?

Jsou to organismy, které se rozšíří úplně všude, přičemž produkují toxiny, jichž je velice náročné se zabavit. Toxiny jsou velmi stabilní, neničí je ani několikahodinový var. To je náročné na energii i peníze. Problémy nastanou v úpravě vody, v zavlažování, aby nám vůbec něco narostlo. O kontaminaci pitné vody raději nemluvit.

Mohly by situaci zlepšit třeba dlouhodobé deště?

Dlouhodobé a mírné srážky by určitě pomohly. Ale je to jen krátkodobé řešení. V dešti problém není, jelikož průměrné množství srážek je každý rok víceméně stejné. Jde o výpar. Jak se neustále otepluje,vypařuje se více vody. Při počasí, jaké máme v těchto dnech (nad třicet stupňů Celsia pozn. red.), se každou vteřinou z hektaru vodní plochy vypaří tři litry vody. Tři litry vody každou sekundu. Oproti předešlým dekádám je to třetinový nárůst. To je to hlavní. I když vodu doplní déšť, výpar se pořád zvedá.

Čím může každý z nás přispět ke zlepšení situace?

Chovat se co nejvíce ekologicky. Dělat to, o co se - byť ne příliš šťastně - snaží Evropská unie. Omezovat věci a činnosti, které životní prostředí znečišťují. Šetřit s vodou a využívat ji opakovaně. No a samozřejmě snažit se ji neznečišťovat. Nepouštět do vody různé septiky je dobrý začátek.