Velkou proměnou prošlo vlakové nádraží v Přibyslavi. Stála 23 miliony, platila ji Správa železnic. „Výpravní budova je nová, nabídne cestujícím větší komfort,“ informovala o přestavbě mluvčí Správy železnic Katarina Šubová. Proměna nádraží obyvatele Přibyslavi těší, ale mají výhrady. „Budova je pěkná, ale dráhy zrušily pokladnu. Hala je prázdná a nevyužitá,“ poznamenal Martin Smejkal z Přibyslavi.

Očkovací vakcína AstraZeneca. Ilustrační foto
Vysočina má vakcínu AstraZeneca, dávek je přes čtyři tisíce a půjdou do nemocnic

Klášter premonstrátů v Želivi je starý skoro 900 let. „Obnovili jsme fasády historických budov konventu, opatství a dům sládka pivovaru. V přízemí kláštera je pro návštěvníky prohlídková trasa,“ informoval o proměně kláštera opat Jaroslav Šimek. Obnova fasády klášterní budovy stála desítky milionů. Trvala dva roky s dotací z evropských fondů.

Budova vodárny ve Žďáře nad Sázavou pochází z padesátých let minulého století. Původně sloužila pro čerpání vody pro firmu Žďas. Naposledy se v budově scházeli skauti. I přes jejich péči se vodárna dostala do téměř havarijního stavu. Ve spolupráci města a organizace Junák se podařilo budovu opravit. Nadále ji využívají skauti a mládež. „V patře jsou klubovny a učebny. V přízemí je sál. Z původně technické stavby se po náročné rekonstrukci stalo kulturní centrum,“ popsal stručně proměnu budovy projektant Leoš Pohanka.

Prošly proměnou

Domy na Masarykově náměstí v Jihlavě, obnova gotické síně

Přibyslav nádražní budova

Smrčná kostel sv. Mikuláše

Vodárna Žďár nad Sázavou

Klášter premonstrátů Želiv

Zdroj: Má vlast Cestami proměn

K proměně kostela svatého Mikuláše ve Smrčné vedl obec neutěšený stav omítky a střechy. „Jedinečnou stavbu si turisté pletli s hasičskou zbrojnicí. Rekonstrukci fasády prováděla místní firma a opravu střechy provedl zdejší živnostník,“ popsal proměnu kostela starosta Josef Nechvátal.

Putovní výstavu Cestami proměn se soutěží pořádá stejnojmenný spolek ve spolupráci s jednotlivými kraji. Myšlenka se zrodila v Novém Dvoře v Pošumaví. Tam se místní rozhodli oživit bývalý rybník. „Zpracovala jsem projekt. Proměna byla k neuvěření. Vše bez dotací. Řekla jsem si, že takových míst jsou u nás v Česku stovky a nikdo o nich neví. Tak vznikla putovní výstava,“ vysvětlila zahradní architektka a zakladatelka projektu Drahomíra Kolmanová.

Hlavní poslání výstavy je právě putování. Každý rok v květnu se koná slavnostní vernisáž výstavy na Vyšehradě v Praze. Pak se výstava rozjede do různých koutů České republiky a cestuje celý rok po obcích, městech, knihovnách i nádražích. Návštěvníci pak mohou o nejlepší proměnu hlasovat na webu nebo facebooku výstavy.