Jak dodává, stále víc zemědělcům vadí byrokracie, kterou je Evropská unie zahrnuje. „Zemědělec je víc u počítače než v kravíně nebo na poli. V posledních deseti letech je to stále horší,“ konstatuje. To, co je pro zemědělce poslední kapka, je podle Málka stále častější dovoz levných komodit ze třetích zemí. „Zemědělcům u nás ale i v dalších státech unie vadí levné obilí a zemědělské produkty včetně masa ze zemí, kde mají úplně jiné standardy kvality než u nás. Kvůli levným dovozům z Ukrajiny se v Evropě bortí trh s obilím. Spotřebitel, kterému to zatím nevadí, co si kupuje a jí, by se měl hodně zamyslet. Za pár let to může být jinak,“ zdůrazňuje.

Dodává, že například Havlíčkova Borová musela kvůli tomu část obilí, které běžně pěstuje a prodává, poslat do bioplynky, což byla pro zemědělce z Borové hodně citelná ztráta. Málek upozorňuje na stále vyšší výdaje a nižší zisky, které domácí zemědělci mají.

Další, co Aleši Málkovi vadí, je očerňování zemědělců jako ničitelů přírody a hlavních producentů skleníkových plynů. „Někdy to vypadá, jako by chtěl někdo zemědělství u nás i v Evropě zlikvidovat. Jsou to nesmysly. Chov krav nemůže přírodu zničit tak, jako to dělají zplodiny z letadel, nákladních aut a tankerů, které jezdí z jednoho kontinentu na druhý a vozí sem a tam zboží, které by zvládl zajistit i domácí trh. Moje osobní zkušenost. V Africe jsem viděl růžovou plantáž. Patřila majiteli z USA. Každý den odtamtud létalo letadlo s růžemi do Holandska, a to je jen jeden případ. Takových jsou ale tisíce,“ dodává.