To říká brodský historik Michal Kamp. Letos jeto totiž přesně 150 let, co se postavilo Pruské a Italské království na straně jedné Rakouskému císařství.

„Největší bitva proběhla u Hradce Králové, kde byli Rakušané drtivě poraženi. Ti následně utíkali přes Havlíčkobrodsko směrem na Vídeň. V patách jim přitom byla pruská armáda," pokračuje Kamp. Historici tuto bleskovou válku, která trvala dva měsíce, označují za první moderní válku se všemi jejími důsledky. Třetího července roku 1866 proběhla krvavá bitva u Hradce Králové, v níž se střetlo více než 400 tisíc mužů. Rakušané utrpěli drtivou porážku a utíkali směrem na Vídeň. Jak probíhal jejich přesun přes Havlíčkobrodsko? V rakouských řadách panoval obrovský chaos. Každý voják doslova vzal nohy na ramena a skrze naše území utíkal. Pruské armády je samozřejmě pronásledovaly. První vojáci se objevili v Golčově Jeníkově 8. července. Přijížděli směrem od Prahy, přičemž hlavní proud procházel Havlíčkobrodskem až čtrnáct dní.

Jakými obcemi či městy pruské vojsko prošlo?
Celkem byly tři hlavní proudy. Hlavní tah byl směrem od Golčova Jeníkova na Habry, Havlíčkův Brod, Štoky a dále na Jihlavu. Druhý proud vojáků pak odbočil v Habrech směrem na Světlou nad Sázavou, Humpolec a přes Herálec zpět do Jihlavy. Třetí proud pak šel z Habrů na Chotěboř, Dolní Krupou a Havlíčkův Brod a pak tu byl ještě jeden menší, který v Chotěboři šel směrem na Žďár nad Sázavou. Účelem těchto bočních proudů bylo samozřejmě chránit hlavní tah, tedy pomyslnou pražsko-jihlavskou cestu.

Jak to, že nedošlo k žádné bitvě? Neříkejte mi, že se na Havlíčkobrodsku neukrývali žádní rakouští vojáci…
K žádné velké bitvě či přestřelce doopravdy nedošlo. Pouze k lokálním epizodám. Je pravda, že je zarážející, proč se Rakušané nebránili, například v oblasti Železných hor.

Lokální epizody? Co máte na mysli?
Mám na mysli menší šarvátky či neshody, především pak v oblasti rekvizic. Fungovalo to totiž tak, že vždy přijel pruský jezdec, který se v obcích a městech vyptával, zda se tam neukrývá nepřítel. Pokud ne, tak buď hned odjel, anebo naopak přijela celá armáda, která vyžadovala potraviny, tabák či lihoviny.

Takže šlo o regulérní okupaci, ne?
Přesně tak. Nejhorší na tom bylo to, že následující den přijela další armáda a chtěla opět zásoby. V některých obcích však šlo 
o stovky vojáků, kteří byli početně větší než samotné obyvatelstvo.

Lidé se nebránili?
V kronikách se uvádí, že je dokonce označovali za velmi vzdělané a inteligentní lidi. Výhodou bylo to, když tamní starosta uměl německy, a měl tedy možnost smlouvat. Pokud lidé nějakým způsobem nechtěli jídlo vydat, vojáci jim prohledali dům. Rovněž je museli ubytovat.

Zajímavé…
Vtipná historka se udála například v Lipnici nad Sázavou, kde se místní ožralové připojili k pruskému vojsku a vyžadovali na lidech alkohol. Dokonce tam prý byla i kapela. Naopak v Havlíčkově Brodě vlastnil starosta tabákový sklad, který musel před vojáky bránit. Ve Světlé nad Sázavou zase lidé natvrdo udávali a označovali domy, ve kterých jejich sousedé něco ukrývali. V Sázavce se vojsko doslechlo, že se tam vyrábí víno, což samozřejmě nebyla pravda. V Brodě také zemřela jedna žena vyděšením, když pruské vojsko dorazilo do města.

To zní hrozivě…
Mnohem horší však byl jejich srpnový návrat po uzavření míru, v rámci kterého, se u nás mohli ubytovat i na delší dobu. Pruské vojsko tak navštívilo i Přibyslav či obce na Ledečsku, kterým se během prvního tažení vyhnula. Některé obce a města tak vojáci vyrabovali hned několikrát. Havlíčkův Brod například okupovali až do září.

Co důsledky této války?
Válka nakopla především ekonomiku. Díky tomu byla také v roce 1870 zavedena první železnice.