VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Psovod a jeho služební pes tvoří tým. Jeden bez druhého nemohou dobře pracovat

Havlíčkův Brod – Pes jako člen týmu. Pes jako člen rodiny.

10.7.2014
SDÍLEJ:

Stanislav Havlíček ví, že každého psa musí s ohledem na jeho povahu cvičit trochu jinak. Platí to i o psech Nerovi (na snímku) a Jorickovi, kterým se věnuje nyní. Foto: Jan Štrobl

Psovod se o něj musí starat v podstatě nepřetržitě, tři sta šedesát pět dní v roce, čtyřiadvacet hodin denně. O víkendu, o Vánocích i o Silvestru. Žije s ním celý život. Nikdo ho po skončení směny nevystřídá. V případě mimořádné situace ho velitel odvolá i z dovolené.

Stanislav Havlíček ví, že by měl coby řadový policista podstatně více volného času. Svou práci by však měnit nechtěl. Vnímá ji totiž zároveň jako svou zálibu.

Jak jste se k této práci dostal?
Měl jsem štěstí. Výcvik psů je můj celoživotní koníček, a tak když mě po mém nástupu k policii přiřadili ke psovodům, měl jsem opravdu velkou radost.

Vyžaduje tato práce nějaké speciální vzdělání?
Neřekl bych. Člověk, který se chce stát psovodem, musí v první řadě splňovat standardní podmínky nutné pro přijetí k policii. V praxi to znamená minimálně středoškolské vzdělání s maturitou spolu s dobrou fyzickou a psychickou kondicí. Výhodou jsou samozřejmě předchozí zkušenosti s výcvikem psů, ale není to jedna z podmínek.

Předchází této práci nějaká praxe?
Není nutná. Po přijetí k policii musí totiž každý budoucí psovod absolvovat základní desetitýdenní kurz, po jehož splnění už může samostatně pracovat.

V čem takový kurz spočívá?
Mohlo by se zdát, že v něm jde pouze o to, aby se účastnici naučili vycvičit psa, ale to není tak úplně pravda. Výcvik je samozřejmě důležitý, ale jelikož přes devadesát procent lidí, kteří jdou k psovodům, mají předchozí zkušenosti ze sportovní kynologií, zaměřuje se tento kurz především na policejní práci se psem.

A pokud jde do kurzu někdo, kdo tyto zkušenosti nemá?
V tom případě se v kurzu seznámí se základy péče o psa, s tím, jak by měl vypadat výcvik. Dozví se také něco o veterinární péči či taktice používání služebních psů.

V jakém věku nastupuje pes do výcviku?
V podstatě od štěněte, tedy dnem, kdy si ho psovod přiveze od chovatele. Přibližně v šesti až sedmi týdnech věku začíná prvotní výchova. Ta spočívá v tom, že si pes zvyká na jméno a na obojek, učí se chodit na vodítku, a to všude, tedy i po městě, aby si zvykl na veškeré rušivé vlivy, které by ho mohly později ve službě překvapit. Poté následuje poslušnost, tedy například chůze u nohy.

A kdy začíná vlastní výcvik?
S tím je to různé. Někdo začíná ve třech měsících, jiný v pěti, další třeba až po roce. To ale záleží také na tom, jakému zaměření se bude pes v budoucnu věnovat.

Co všechno musí pes po výcviku umět?
Já se věnuji klasické kynologii, což znamená, že cvičím psy především na pachové a obranné práce. Přibližně ve čtvrtém až pátém měsíci věku je učím stopovat, poté kousat na figurantovi a hlavně poslouchat. To považuji za to nejdůležitější, co musí pes umět. Od poslušnosti se to všechno odvíjí. Poté se samozřejmě výcvik postupně ztěžuje a zaměřuje se na konkrétní činnost ve službě.

Co to znamená?
Musí umět stopovat, zadržet pachatele se zbraní i bez ní, najít ztracené či pohřešované lidi a také vystřelené nábojnice.

Jak dlouho výcvik trvá?
To samozřejmě záleží především na tom, jakého psa člověk cvičí. Základní výcvik trvá obyčejně dva až dva a půl roku. Maximálně tři roky. Tím však tato práce nekončí, protože se psovod musí psovi věnovat celý život.

Po jaké době dostanete vlastního psa?
Se psem nastupujete už do výcviku a učíte se zároveň s ním. Už od začátku jste tým. Policejní psovod se psem tvoří nerozdělitelnou dvojku a jeden bez druhého nemohou pracovat. Je totiž jasné, že psovod sám jít po stopě nemůže, a aby to dokázal pes, tak ho to musí nejdřív naučit.

V čem tedy vaše práce spočívá?
Sloužím ve skupině základních kynologických činností. To znamená, že se psem především vyhledáváme pachové stopy při vloupání do prodejen, chat či rodinných domků. Často také pátráme po pohřešovaných či pachatelích trestných činů v lesích a v různých objektech. V létě pak občas hledáme lidi, kteří například ztratí orientaci v lese. Obecně řečeno zajišťujeme veřejný pořádek, tedy například klidný průběh demonstrací, fotbalových či hokejových utkání nebo festivalů.

Jak dlouhé směny sloužíte?
Dvanáctihodinové, tedy denní i noční, a když přijde na mimořádnou situaci a je potřeba pes navíc, tak jezdíme, i když nemáme službu.

Dochází k takovým událostem často?
Příliš často ne, ale stát se samozřejmě mohou. Vesměs jde o pátrací akce s rizikem ohrožení života z různých důvodů. V těchto případech je mnohdy nutné prohledat například větší plochu lesů, a tak nás povolají z domova.

Vzpomenete si na zajímavý případ, který jste se psem vyřešil?
V naší práci člověk řeší spoustu případů, a řada z nich má bohužel smutný konec. Tím myslím například pátrání po pohřešovaných, která mnohdy končí nalezením už mrtvého člověka. Co však stojí za zmínku, je například to, že se nám podařilo přispět k objasnění vraždy.

Mohl byste to popsat trochu podrobněji?
Jistě. Stalo se to v jedné vesnici nedaleko Štoků. Já měl tehdy volno, a kolegovi se s jeho psem podařilo najít odchodovou stopu pachatele ve sněhu, podle níž došel až do Květnova. Šlo však o natolik fyzicky náročnou akci, že mě povolali také. Já jsem se svým psem zase objevil příchodovou stopu pachatele, která nás zavedla na Skřivánek. Díky tomu jsme nakonec pachatele vypátrali.

Co lze naopak ve vaší práci považovat za běžnou rutinu?
Den začíná předáním služby, pak následuje starost o psy, úklid kotců a běžná administrativa. Součástí jsou samozřejmě i výjezdy na základě oznámené trestné činnosti, namátkové kontroly chatových oblastí, rizikových míst či kempů. Obecně to lze nazvat běžnou hlídkovou činností. V neposlední řadě musím zmínit také profesionální přípravu psa pro výkon služby.

Jak dlouho pes ve službě vydrží?
To záleží především na jeho fyzické kondici. Průměrně osm let, ale jsou samozřejmě i psi, kteří slouží i deset či jedenáct let. Na druhou stranu se ale také stává, že přijdeme i o poměrně mladého psa.

Co se stane se psem, kterého vyřadíte ze služby?
Pokud ho vyřadíme z důvodu stáří, s čímž souvisí například pohybové problémy, tak si ho zpravidla necháme doma, nebo ho dáme příbuzným či známým, kteří se o něj postarají. Výhodou je, že pes nemá ani ve vyšším věku problémy zvyknout si na cizí rodinu.

Kolik psů jste už během své služby vystřídal?
V současné době mám čtvrtého psa a připravuji si pátého. Ten je ale pro službu zatím ještě mladý.

Stalo se vám někdy, že jste psa nedokázal vycvičit?
To snad ani ne. Spíš se mi stalo, že jsem nedostal psa na takovou úroveň, na kterou jsem chtěl. To je ale podmíněno především geneticky. Některý pes je dobrý obranář, ale třeba zase horší stopař, a jiný zase obráceně. Dnes se klade velký důraz na všestrannost psa, ale u některých toho prostě nelze dosáhnout.

Jakou má vycvičený pes cenu?
To lze jen těžko odhadnout. Pravděpodobně na to existují nějaké tabulky, ale já jsem se tím nikdy nezabýval. Pro nás, tedy pro psovody, je jeho cena nevyčíslitelná.

Stanislav Havlíček se narodil v roce 1972 v Ledči nad Sázavou. Absolvoval základní školu v Golčově Jeníkově a maturitu získal na středním odborném zemědělském učilišti ve Světlé nad Sázavou. V roce 1997 nastoupil k Policii ČR, kde v současné době pracuje jako psovod s hodností podpraporčíka. Během služby vycvičil čtyři policejní psy. V současné době pracuje s šestiletým německým ovčákem jménem Jorick a ve výcviku má belgického ovčáka Nera, kterému je sedmnáct měsíců.

Jan Štrobl

Autor: Redakce

10.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
46

ANO nevyhrálo na Brodsku jen v necelé desítce obcí

I sociální demokraté sledovali výsledky voleb společně.
18

Hodnocení voleb: Zklamání i naděje politiků

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZOVÁNO

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení