Jako první zavedlo likvidaci bioodpadů město Ždírec nad Doubravou. Za jeden rok se městu podařilo posbírat 
více než sto tun bioodpadu 
a uspořit výdaje v řádu desítek tisíc korun za svoz a likvidaci komunálního odpadu.

„Tím nám klesla produkce směsného komunálního odpadu, úspory na poplatcích za uložení na skládku činily desítky tisíc korun," potvrdil krátce po zahájení projektu místostarosta Bohumír Nikl.

Výdaje za svoz a likvidaci komunálního odpadu totiž neustále rostou. Odpadu přibývá. Na Vysočině se množ-
ství zpracovávaného bioodpadu zvyšuje. K budování kompostáren a rozmisťování kontejnerů na zbytky trávy či listí přistupují radnice kvůli přísnějším legislativním podmínkám, které je nutí snižovat objem odpadků ukládaných na skládky. Projekty radnic často dotuje kraj nebo EU.

Na kompostéry na bioodpad požádala v minulosti o dotaci radnice v Nové Vsi u Světlé. Při předběžném zjišťování zájmu se o něj přihlásilo kolem třiceti domácností. Likvidaci bioodpadů provádí městys Česká Bělá na Havlíčkobrodsku. Od května 2014 zajišťuje městys svoz popelnic na bioodpad, a to každé sudé pondělí.

Bioodpad k odvozu lze ukládat do speciálních nádob. Zájemci si je mohou pronaj-mout od městyse na dobu pěti let za poplatek. Po uplynutí doby si mohou nádobu ponechat. Ti, kteří bioodpad lik-vidují doma na svém pozemku, si nádobu od městyse pronajímat nemusejí.

„Likvidace 
odpadů na pozemku v osobním vlastnictví je v pořádku. Ovšem není dále možné vy-vážet bioodpad na místa, která k tomu nejsou určena, například je to lokalita pod rybníkem a pozemek katastrálního území obce Krátká Ves. Nezákonné ukládání bioodpadu bude postihováno dle platných předpisů," varuje úřad městyse. Zájem o nádoby na bioodpad je ale značný, městys má k dispozici jen několik posledních kusů.

Dotované kompostéry určené k likvidaci bioodpadu 
nabízí zájemcům pravidel-
ně každý rok rovněž město Havlíčkův Brod.

Zájemci si pro ně mohou přicházet do areálu Technických služeb. Nádoby jsou vyprodány během krátké doby.

„Největší problém pro majitele nemovitostí je úklid trávy. Dokonce i v okrajových částech města málokdo chová králíky, nemluvě o odpadu z domácností, který v popelnici rychle zapáchá," říká například paní Marie z Havlíčkova Brodu.

Na vesnici do kompostu

Podle zástupců některých obecních samospráv je ale například na vesnicích likvidace bioodpadu formou různých nádob a kontejnerů zbytečná investice.

„Jaká likvidace? My máme doma na zahradě kompost a biologický odpad končí tam," diví se například pan Jan Málek z Chotěbořska. „Posečenou trávu ukládáme na hromady a necháme zetlít přirozeným způsobem. Občas si půjčujeme kontejner na biologický odpad od firmy ze Ždáru nad Sázavou. Stojí nás to pět tisíc korun za jedno použití. Obec je velká, za kompostéry bychom se nedoplatili," povzdechne si starosta Podmoklan na Ždírecku Jiří Zatřepálek.

Třídění bioodpadu v Jihlavě se ale stalo skutečností. Už letos v březnu se konal historicky první svoz bioodpadů z příměstských částí Pávov a Zborná. Celkově bylo v těchto lokalitách rozmístěno 67 kompostejnerů o objemu 240 litrů. Koncem února bylo 53 kusů umístěno v Pávově, zbytek ve Zborné.

„Na kompostárnu v Henčově bylo svezeno prvních 1,56 tuny biologicky rozložitelného odpadu. Z toho 1,1 tuny bylo z Pávova a 0,46 tuny ze Zborné," poznamenal k prvnímu svozu Martin Málek, tiskový mluvčí Služeb města Jihlavy (SMJ), které svoz pro město zajišťují.

Nádoby na bioodpad budou pravidelně sváženy jednou za 14 dnů. O nádoby si mohli žádat občané na Odboru životního prostředí jihlavské radnice. Další zájemci se mohou postupně do třídění bioodpadu v těchto lokalitách připojit. Kompostejnéry, tedy nádoby na třídění bioodpadu, dostanou lidé zdarma.