Na ploše u kulturního domu Ostrov, kterou řidiči dlouhodobě využívají jako neplacené parkoviště, bylo proto nedávno provedeno několik vrtů do hloubky až osmi metrů.

Geologický průzkum byl nutný především z důvodu blízkosti koryta řeky Sázavy. Díky němu je podloží v celé sledované lokalitě rozdílné. Cílem průzkumu bylo přesné stanovení takzvaných únosných vrstev.

„Na straně k Sázavě se vyskytují větší mocnosti povodňových sedimentů, a to až do hloubky zhruba šesti metrů. Až v této hloubce jsme narazili na skalnaté podloží. Povodňové sedimenty jsou měkké, jílovité a neúnosné. Směrem k Žižkově ulici se mocnost sedimentů zmenšuje a dosahuje kolem dvou metrů," uvedl pro havlíčkobrodský radniční internetový pořad geolog Vilém Fürych.

Již nyní lze konstatovat, že výstavbě knihovny, tedy alespoň z geologického hlediska, nic zásadního nebrání. „Budova bude ve směru k Žižkově ulici zřejmě založena na plošných základech. Ve směru k řece pak na několika pilotech," upřesnil Fürych.

Geologický průzkum byl nutnou součástí přípravy projektové dokumentace. Projekt by měl být dokončen letos a investor, jímž je Kraj Vysočina, vypíše veřejnou soutěž na jeho zhotovitele. První stavební práce by mohly začít v příštím roce.

Krajská knihovna Vysočiny sídlí od roku 2001 v nevyhovujících prostorách havlíčkobrodské Staré radnice.

Od té doby bylo vytipováno několik míst, kde by mohla být postavena nová budova. Hovořilo se například o areálu nemocnice, či o přístavbě stávajícího kulturního domu Ostrov.

Možností bylo i přestěhování knihovny do objektu Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových ve Štáflově ulici. Nic z toho ale nakonec, a to z mnoha důvodů, uskutečněno nebylo.

Výstavbu krajské knihovny na Ostrově již posvětilo krajské zastupitelstvo. Vstřícný krok učinili i havlíčkobrodští zastupitelé, kteří odsouhlasili potřebnou změnu územního plánu.

Podle starosty Havlíčkova Brodu Jana Tecla byla změna nezbytným a důležitým krokem, aby v budoucnosti mohlo dojít k výstavbě.

„V uvedené lokalitě byl územní plán situován jako plocha dopravní infrastruktury a částečně i jako plocha veřejného prostranství. Nyní byl jeho status změněn na plochu občanského vybavení. Jsem rád, že tuto změnu podpořila většina zastupitelů. Město tak vyslalo jasný signál Kraji Vysočina, že stojí o to, aby nová budova Krajské knihovny stála právě v Havlíčkově Brodě," řekl tehdy, krátce po hlasování zastupitelstva, Tecl.

Umístění nové budovy knihovny na Ostrov kvitovalo samozřejmě i vedení knihovny. To se těší především na to, že celý provoz dostane konečně pod jednu střechu. Zamlouvá se mu i skutečnost, že nedaleké nábřeží Sázavy by se v budoucnu mělo stát odpočinkovou zónou, což knihovna určitě využije v rámci svých bohatých aktivit.

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek již dříve avizoval, že kraj bude chtít na výstavbu knihovny využít i státní dotaci. Naznačil i to, že pokud půjde vše podle plánu, mohla by knihovna být postavena do roku 2020.

V existujících studiích by nová knihovna měla mít k dispozici tři a půl tisíce metrů čtverečních plochy.

V jednom podzemním patře by měly být situovány depozitáře pro tisíce knih, dvě nadzemní patra budou určena pro vzdělávací a studijní účely. Zde budou umístěny úseky beletrie a naučné literatury, dětské oddělení, multimediální centrum a služby pro hendikepované. K dispozici bude i konferenční sál o kapacitě 100 osob, veřejný internet a počítá se i s volně přístupnou kavárnou situovanou k Sázavě.

Alena Doležalová