Sklo, to je pojem, který k Vysočině neodmyslitelně patří. Historicky byla a dosud je významnou sklářskou oblastí a v současnosti zde funguje také řada významných sklářských podniků. Fenomén sklářství na Vysočině se rozhodlo propagovat také havlíčkobrodské Muzeum Vysočiny, které od roku 2011 iniciuje projekt s názvem Sklářství na Vysočině. Jeho součástí byl i ambiciózní plán na vybudování repliky středověké pece a tavba skla podle středověkých postupů. To se muzejníkům v roce 2016 také poprvé podařilo a veřejnost má nyní jedinečnou šanci této neobvyklé podívané znovu přihlížet.

„Celá akce bude již tradičně volně přístupná jak sklářským nadšencům tak široké veřejnosti. Práce na tavbě zahájíme 15. srpna roztápěním hlavní pece a výrobou frity pro sklářský kmen v pomocné peci,“ uvedl Aleš Knápek z Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod.

Program tavby pak vyvrcholí v sobotu 18. srpna, kdy budou na peci pracovat mistři skláři Novákovi a jejich kolektiv. Přední český odborník na repliky historického skla František Novák z Dobronína se k týmu muzejníků přidal již při prvním experimentu v roce 2016. „Ty postupy, jak se sklo tavilo ve středověku a jak ho děláme dnes, jsou v podstatě stejné. Dnes máme akorát chemicky čisté upravené suroviny, takže nemusíme mít dřevěný popel,“ poznamenal při loňské výrobě. Během týdne se tehdy v peci na Vlkovsku stopilo 14 kubíků dřeva.

„Návštěvníci budou moci shlédnout výrobu skleněných předmětů od začátku až po hotový výrobek a někteří si také postup vyzkoušet. Další zájemci si mohou sami vyrobit památeční skleněný talisman. Pro návštěvníky bude připraven také postup přípravy sklářského kmene, výroba dřevěných šindelů a v neposlední řadě si každý může připravit občerstvení v podobě různých druhů historických placek z vlastnoručně umleté mouky,“ přiblížil sobotní akci Knápek. Program pro veřejnosti proběhne od 10 do 16 hodin.

Podle odborníků existují indicie, že se sklářství v oblasti Českomoravské vrchoviny mohlo objevit dokonce ještě dříve, než dosud nejstarší doložené renesanční sklárny ve Fryšavě a Vříšti na Žďársku. Existuje domněnka, že první sklářské pokusy byly provedeny v Posázaví benediktinskými mnichy při zakládání želivského kláštera nebo po jejich odchodu do sázavského kláštera v polovině 12. století.