Koncem června se sešel na lipnickém hradě filmový štáb v čele s režisérem Jiřím Svobodou s cílem natočit novou verzi známého historického dramatu, tentokrát na základě scénáře Evy Kantůrkové.

Na jeho premiéru se mohou diváci těšit příští rok v červenci u příležitosti šestistého výročí upálení Jana Husa. V hlavní roli vystoupí Matěj Hájek, vedle něj se ve filmu představí mimo jiné Jan Dolanský, David Novotný, Milan Kňažko či Michal Dlouhý v roli Zikmunda. Nedílnou součástí jsou však také komparzisté. Jaké to je být při natáčení jedním z davu? To popsal jeden z komparzistů, novinář Jaroslav Švanda.

Jak jste se k této práci dostal?
V podstatě náhodou. Šel jsem fotografovat konkurz komparzistů, který se konal v havlíčkobrodském hotelu Slunce. Tam si mě vyhlídla jedna členka komise a začala mě přemlouvat, abych šel hrát také, že potřebují vysoké lidi. Svou roli sehrálo také to, že mám málo vlasů a bude se mi prý snadno nasazovat paruka (směje se).

V čem vaše role spočívala?
Na Lipnici jsme natáčeli čtyři dny. Dva z nich jsem vystupoval v roli českého mistra, další dva jsem pak představoval biskupa. Šlo o scény z doby, kdy Jan Hus ostře vystupoval proti církvi.

Měl jste možnost mluvit přímo do kamery?
To bohužel ne, od toho tam byli herci. Já jsem pouze diskutoval s ostatními komparzisty, různě jsme se pohybovali v davu, gestikulovali, tvářili jsme se v reakci na děj právě natáčené scény, ale přímo do kamery jsme nemluvili.

Jaký byl průběh natáčecích dnů?
Každý z nich začínal stejně. Nejdříve jsme museli na zkoušku kostýmů do lipnické sokolovny. Ta byla plná různých rekvizit, paruk, klobouků, kabátů, kuten, ale i bot a ponožek. Nechyběly ani prsteny, které dostávali především biskupové. Oblékalo nás osm lidí, dalších šest maskérů upravovalo obličeje a paruky. Upravení jsme následně odcházeli natáčet na hrad.

Jako dlouho natáčení trvalo?
V průměru šest hodin denně. Velkou část z toho však tvořily přestávky, kdy jsme čekali, až lidé ze štábu přemístí kamery či nasměrují osvětlení. Mezítím jsme měli možnost promluvit si s účinkujícími herci.

Mluvil jste s některým z nich?
Samozřejmě. Promluvil jsem si například s Milanem Kňažkem či režisérem Jiřím Svobodou. Velice mě překvapilo, o jak příjemné setkání šlo. Oba byli velice přátelští, otevření, mohl jsem se s nimi bavit o čemkoli jako s každým jiným.

O čem například?
Svoboda mi vyprávěl o různých technických záležitostech natáčení filmu. Řekl mi také, že jde o jeden z nejdražších projektů České televize, jehož náklady se pohybují kolem pětačtyřiceti milionů korun. Navíc je to vůbec první hraný film na světě, který snímá kamera upravená pro natáčení z ruky, tedy nový prototyp digitální snímací techniky.

Byl jste někdy v komparzu nějakého jiného filmu?
Dvakrát. Poprvé ještě jako student ve filmu Miloše Formana Lásky jedné plavovlásky, jehož část se natáčela ve Zruči nad Sázavou v roce 1963. V tomto filmu jsem sice asi čtyřicet vteřin v záběru, ale poznám se pouze já sám, a to podle svých zad při tanci (směje se). V druhém případě šlo o dětský film Krásný den natáčený v Ledči nad Sázavou na konci šedesátých let. Při něm bylo nejzajímavější to, že jsme v srpnu chodili ve spartakiádním průvodu po městě.

Zahrál jste si někdy i větší role?
Ve filmu ne. Jako student jsem hrával divadlo, především pohádky a českou klasiku, jako například Babičku nebo Dalskabáty hříšná ves. Obsazovali mě především do rolí, kde potřebovali vysoké lidi, ale na nějakou konkrétní si už bohužel nevzpomínám.

Kolik si člověk v komparzu vydělá?
Za jeden natáčecí den jsme dostávali pět set až šest set korun. Více si vydělali ti, kteří absolvovali kostýmní zkoušku.

Plánujete se něčeho podobného zúčastnit i v budoucnu?
To nejde jen tak naplánovat. Lidé, kteří konkurz připravili, si zaevidovali naše jména i kontakt na nás s tím, že se nám ozvou v případě nějakého dalšího natáčení na Vysočině. O ničem konkrétním ale nemluvili, a vzhledem k tomu, že se na natáčení filmu podílelo téměř dva tisíce komparzistů, tak nevím, jaká je pravděpodobnost, že si i příště vyberou právě mě. Je ale pravda, že jim lidé do těchto rolí stále chybí. Po natáčení na Lipnici mi dokonce nabídli, abych se zúčastnil dalšího v Kutné Hoře, to už jsem ale především kvůli velké vzdálenosti a časové náročnosti odmítl.

Kdo je Jaroslav Švanda
• Narodil se v roce 1946 nedaleko Ledče nad Sázavou
• Vystudoval gymnázium v Ledči a střední ekonomickou školu v Havlíčkově Brodě
• Od roku 1972 pracoval jako redaktor v týdeníku Cesta Vysočiny, odkud o pět let později zamířil do krajského deníku v Hradci Králové
• V roce 1995 stál u zrodu Havlíčkobrodského deníku, kde od počátku pracoval jako šéfredaktor
• V roce 2007 odešel do důchodu

Jan Štrobl