Čtyřicítka studentů architektury pražské ČVÚT si v ní vzalo na mušku urbanistický vývoj částí Havlíčkova Brodu a představilo zde svou vizi, jak by město mohlo vypadat. V jejich pojetí by okolí řeky Sázavy ožilo třeba tančírnou, knihovnou pod širým nebem nebo půjčovnou bruslí, v opuštěném areálu společnosti Zetor by vyrostly nové rodinné domy a na Smetanově náměstí moderní kulturní dům.

„Budoucí architekti z ČVÚT si každý rok vyberou nějaké město v České republice, kde potom pracují na jakýchsi vizích, jak by se mohly využít případné potenciály daného města. Letos to padlo na Havlíčkův Brod. Na výstavě máme možnost se podívat, jak se na naše město dívají zvenku svým architektonickým zrakem,“ zmínil místostarosta Havlíčkova Brodu Libor Honzárek.

Studenti ze tří ateliérů vytvořili přes třicet originálních návrhů, kde se zabývají například oživením břehů okolo řeky Sázavy. Zaujal je i prostor u středověkých hradeb, kde navrhli dvě originální paluby – jednu zpevněnou plochu na břehu řeky, která se lomí do vody a druhou jako plovoucí dřevěné molo. „Zároveň jsme ve svahu vytvořili pobytové schodiště, odkud se dá pozorovat dění na ploše či jen tak relaxovat při výhledu na řeku,“ popisují svou představu tvůrci návrhu.

Podél Sázavy studenti navrhli také Cestu dobrodružství, rozhlednu, tančírnu nebo knižní zahradu. „Je tam celá řada námětů, které myslím stojí za úvahu a za diskuzi. Některé jsou samozřejmě nereálné, ale přesto stojí za to se na výstavu přijít podívat,“ doplnil Libor Honzárek.

Na výstavě si obyvatelé Havlíčkova Brodu mohou prohlédnout také obří 3D model města, který se tisknul neuvěřitelných 700 hodin. Jednotlivé návrhy studentů jsou v modelu označeny čísly, takže lidé přesně vědí, o jakou navrhovanou lokalitu se jedná.

„Každý projekt by měl respektovat vyšší celek. Studenti se zabývali nejenom hezkým tvarováním, ale snažili se vidět také, jak funguje život v tom daném místě. Aby nevznikaly lokality, kde se jenom bydlí a přes den je to tam mrtvé nebo naopak čistě výrobní zóny, kde je o víkendu území duchů. To, co na výstavě vidíte nejsou projekty, se kterými hned někdo poběží na úřad a začne je projednávat. Je to jen určitá studentská představa, jaké by to do budoucna mohlo být,“ zmínil na vernisáži výstavy pedagog a architekt Michal Kohout.

„Studenti mají tu výhodu, že nejsou ničím ovlivnění, ale na druhou stranu je vedeme i k tomu, aby analyzovali situaci – studovali kolik je kde stromů, co komu patří, jaký je územní plán, jak funguje doprava ve městě a podobně. Všechny tyto příklady jsou pro studenty důležité v tom, že se dotknou reality. Obyvatelé města se pak na výstavě mohou podívat, jestli jsou jednotlivé návrhy pro ně zajímavé nebo naopak. Jak může do budoucna fungovat sídliště, jak využít brownfiedl a podobně. Studenti mohou slyšet názory konkrétních obyvatel, diskutovat s nimi a mohou se tak vzájemně obohatit,“ doplnil architekt David Tichý.

Z opuštěného areálu Zetoru studenti například vytvořili areál rodinných dvojdomů, z garáží v parku Budoucnost kavárnu s půjčovnou bruslí, u Sázavy navrhli molo, kde by se mohly konat sezónní trhy, na druhý břeh čtyři nové lávky nebo pláž s novou výsadbou u Hotelu Slunce.