„Cítím se opotřebovaný, ale ještě si nechávám nějaký čas na rozmyšlenou," říká v rozhovoru ke svému dalšímu působení v A-týmu brodského Slovanu.

Petře, po šesti letech jste oslavili postup do divize a splnili jste předsezonní cíl. Myslíte si, že vám pomohl raketový vstup do soutěže?

Ten raketový vstup nám určitě pomohl, protože jsme tuším, devět kol za sebou vyhráli, což nám nalilo optimismus do hlavy. Sice některé výsledky nebyly tak přesvědčivé, ale góly nám tam padaly. Dostali jsme se prostě od začátku na vítěznou vlnu, zvládli jsme to a jsme za to moc rádi. Poslední kola si budeme užívat.

Bylo těžké se nastartovat po tak úspěšném podzimu na jarní část soutěže?

Pomohla nám hned první tři utkání, sice to nebyli silní soupeři, ale všechno to byla derby utkání a ta bývají vždy těžká. Potom jsme dostali doma facku s Jaroměřicemi, ale to bylo dobře, že jsme prohráli, aspoň jsme se oklepali a potom se nám ještě nepovedlo utkání v Pacově.

Vy jste byl i u prvního postupu do divize, tak kdybyste mohl porovnat oba týmy, v čem byly odlišné?

Já si myslím, že ty kádry jsou srovnatelné. Dříve jsme tady byli tým mně věkově blíže, teď je tady pět starších kluků a zbytek výborní mladí kluci a někteří z nich ještě mohou hrát za dorost, mají před sebou ještě velkou perspektivu. Oba ty týmy byly kvalitní.

V příštím ročníku divize bude pravděpodobně osm týmů z Vysočiny. Berete to jako výhodu?

Výhoda je v tom, že je to všechno blíž. Když jsme v divizi byly poprvé, tak tuším, že tam byli tři týmy z Vysočiny, Žďár nad Sázavou, Třebíč a Velké Meziříčí, jestli se nepletu. To bylo náročné na cestování, ale je to vyšší soutěž a jestli jsou týmy blíže k Brnu nebo z Vysočiny, je jedno.

Jaký byl podle vás nejlepší zápas v sezoně a naopak nejhorší?

Nejhorší zápas byl určitě tady s Jaroměřicemi, protože to bylo před domácím publikem, které si sem opět našlo cestu. To byl až ostudný výkon. Dostali jsme čtyři góly a neomlouvá nás ani to, že jsou Jaroměřice nejlepším týmem jara. A co se týče nejlepšího zápasu, tak asi na podzim doma s Náměští byl zajímavý. To byl dobrý fotbal, ale on je dobrý každý zápas, který se vyhraje (úsměv).

Vy jste kapitán týmu a tudíž prodloužená ruka trenéra. Museli jste během sezony řešit nějaký závažnější problém?

Kabina funguje velice dobře. Tam žádný problém není. Jenom jsme řešili naše výpadky s Jaroměřicemi a v Pacově. Je to sport, je to fotbal. Jednou se daří, podruhé ne, ale jako lídrovi tabulky by se nám to stávat nemělo, že doma dostaneme čtyři góly a prohrajeme s posledním Pacovem. Na nás se chce každý vytáhnout a tomu Pacovu to doma vyšlo.

Kdy jste byl přesvědčený, že postup do divize dopadne?

Po těch třech úvodních jarních kolech. Zvládli jsme tři derby a Náměšť nám pomohla svým zaváháním.

Proslýchá se, že je to vaše poslední sezona v A-týmu, tak jak vypadá vaše další působení v brodském fotbale?

Zatím bych to nekomentoval. Jsem nalomený, protože tady už hraji čtrnáct let za áčko a cítím se opotřebovaný, ale ještě si nechávám nějaký čas na rozmyšlenou.