Rozpočet města už prošel prvním čtením. Někteří zastupitelé ale nadšeni nejsou, mluví o Pandořině skříňce dluhů.
V současné době činí podle starosty Jana Štefáčka v rozpočtu na příští rok příjmy města 68,7 milionu korun.

Výdaje jsou naopak 85,3 milionů. „Byť to na první pohled nevypadá, rozpočet bude vyrovnaný, neboť do kategorie příjmů je třeba přičíst ještě částku zhruba šestnáct milionů korun, což je přibližně výše úvěru o který chce město požádat," doplnil informace starosta.

A proč úvěr? Největší investiční akcí v Přibyslavi na příští rok je pokračující rekonstrukce budovy základní školy. Její cena se pohybuje v mnoha desítkách milionů korun. Na stavbu nemá město Přibyslav šanci získat dotaci například z fondů Evropské unie, proto bude město rekonstrukci hradit z rozpočtu za pomoci úvěru.

Starosta: město hospodaří dobře

Jak vysoký úvěr si chce město vzít, ještě není přesně určeno, podle starosty to může být šestnáct, sedmnáct, stejně jako 25 milionů korun. O výši úvěru budou zastupitelé diskutovat na dalších jednáních. „Finanční bilance města je dobrá, město má příjmy z provozované skládky komunálního odpadu a jsme členy Lesního družstva obcí Přibyslav," zdůraznil Štefáček s tím, že město dobře hospodaří a nemusí se úvěru bát. Ne všichni zastupitelé mají stejný názor.

Zastupitelé města kteří jsou členy sdružení Nezávislí pro Přibyslav, například Josef Pelikán, považují školu za megalomanský projekt. „Otevřelo město Přibyslav Pandořinu skříňku dluhů?" položil řečnickou otázku Milan Kachlík z Přibyslavi.  Rozhodl se svoje mínění vyjádřit veřejně i na webových stránkách s názvem Lepší Přibyslav pro obyčejné a neobyčejné lidi.

„Město neušetřilo za mnoho let z nadstandardních příjmů skládky ani korunu a také nezískalo na tento projekt žádný grant a tak bude muset zaplatit celou stavbu z vlastního. Všechny peníze město nemá. Příští rok tak přibude k současnému dluhu města ve výši 24,5 mil. korun ještě další minimálně stejně veliký. A to po realizaci prvních dvou etap bude školní budova KORD stále stát," tvrdí Kachlík.

Nicméně je jasné, že rekonstrukce školy bude v investičních akcích na příští rok v Přibyslavi číslo jedna.
„Po novém roce v oblasti investic ještě počítáme s dokončením rekonstrukce historického mostu v Ronově nad Sázavou, což bude stát podstatně víc, než jsme původně plánovali a s opravou některých komunikací. A to je, co se týče staveb, zhruba všechno," konstatoval Štefáček, zdůrazňujíc, že kategorie rozpočtových výdajů na příští rok ve výši přes 85 milionů korun sice působí předimenzovaně, ale toto číslo není konečné.

Ve výdajích se bude škrtat

Při dalších diskusích nad rozpočtem až do závěrečného čtení se bude podle starosty stejně jako ve státním rozpočtu, ve výdajích spořit a škrtat. Ne všechny žadatele o finanční příspěvky od města taková zpráva potěšila. Například organizace Kulturní zařízení města Přibyslav (KZMP) dostává od města na rok tři miliony korun. „Tato částka se nemění, je několik let stejná, byť náklady rostou a inflace stoupá. Takže opravdu nevím, kde můžeme ještě ušetřit," krčí rameny ředitelka KZMP Zdeňka Valnerová.

Určitou finanční injekci by mohlo město Přibyslav získat na základě nového rozpočtového určení daní (RUD), které by Přibyslavi mohlo každoročně přidat do rozpočtu asi deset milionů korun navíc. Podle starosty Jana Štefáčka lze ale takovým informacím věřit až ve chvíli, kdy město dostane skutečně peníze na účet. „Držme se při zdi. Oněch deset milionů je zatím jen v rovině teoretických úvah. Proto se na ně rozhodně spoléhat nebudeme a tomu uzpůsobíme i rozpočet," konstatoval starosta.