Bývá to tak, ale všichni dobře víme, že jsou věci, skutky a jevy, jejichž nositeli jsou samozřejmě zcela konkrétní lidé, které to popírají. Ne vše, co končí a odchází, se zdá s úspěchem nahradit a vyměnit za jiné. Celkem snadno se to dá ilustrovat na případu Jiřího Čáslavského z Havlíčkova Brodu. Ano, právě toho Jiřího Čáslavského, jehož mnozí lidé znají jako nadšeného propagátora dobrého filmu a navíc i zapáleného kočovného kinematografa, který se svou maringotkou zapřaženou za traktor objížděl města a městečka a na klasické bílé plátno klasickou filmovou promítačkou lidem promítal pod širým nebem rozličné snímky, zachycené na klasickém celuloidovém filmu. A právě slova objížděl a promítal jsou v tuto chvíli stěžejní, protože o tento každoroční a velice sympatický filmový kolorit Vysočina definitivně přijde. Smutné je, že to nebyl nezájem obecenstva, filmová představení „kinematografu Čáslavský" navštívilo od počátku století, kdy se maringotka poprvé vydala na cestu, kolem sto padesáti tisíc lidí, ani nechuť protagonisty pokračovat ve svých filmových putováních, nýbrž razantní nástup moderní doby a v tomto případě jejího konkrétního dítěte – digitalizace. I v tomto případě tedy přišlo něco nového, otázkou ale zůstává, zda také lepšího. Odpověď ne je jedinou a správnou.

Ovšem není to jen letní promítání Jiřího Čáslavského, se kterým se letos nesetkáme. Vysočina přijde také o jeden z tradičních hudebních festivalů – Rockovou Lipnici. I tu v podstatě semlela moderní doba a její další nepovedené dítě, tentokrát pokřtěné jménem monopolizace. Velké letní festivaly jsou totiž kromě jiného i obrovským byznysem a také ony, stejně jako ekonomické holdingy a korporace, vyzobaly to nejlepší z české festivalové scény. Menší akce s menšími donátory a sponzory zkrátka nemají šanci oslovit ty nejlepší kapely a zpěváky. A ti, moderně zglajšaltováni diktátem peněz, na tradice asi mnoho nehledí.

jaromir.kulhanek@denik.cz