Rodina Brožových jsou sedláci po několik generací a soukromě hospodařit nikdy nepřestali. „Můj děda se ubránil i kolektivizaci. Přesto, že musel snést řadu problémů, když přišel o dobré pole a místo toho dostal úhor,“ vzpomíná mladý farmář. Martin Brož a jeho rodina hospodaří dneska na rozloze sedmi set hektarů. Věnuje se pěstování obilí, brambor, červené řepy. Stará se o stovky kusů dobytka.

Pomník Aviatika od výtvarníka Radomíra Dvořáka odhalili v sobotu odpoledne na letišti v Havlíčkově Brodě.
Vstup na brodské letiště střeží kamenný lev. Podívejte se na odhalení pomníku

Být zemědělcem je podle Brože dobrodružství. „Stejně jako naši předkové čelíme nepřízni počasí, neúrodě, a u nás bohužel v poslední době i rozmarům státu. Na dotace jede celá Evropa, ale náš stát rozhodl, že zemědělci nedostanou koncem roku dotace, protože stát zápasí s rozpočtem. Takže nutí zemědělce sahat na kontokorenty. Někteří už nemají kam sáhnout berou si úvěry, zadlužují se a nebo skončí. K tomu ceny energií a hnojiv pořád rostou, zatím co výkupní ceny produktů klesají,“ popisuje farmář každodenní realitu.

Navíc se zemědělci museli podle Brože státu zavázat, že minimálně tři procenta své půdy nechají neoseté, ale musejí je udržovat. To je pro ně zátěž. To dohromady s trvalým nedostatkem spolehlivých pracovních sil Martina Brože nutí, aby svoji farmu vybavil moderními technologiemi, které mu ulehčí práci.

Dušičková výzdoba nejen na Havlíčkobrodsku podražila. Nabídka je ale pestrá a každý si vybere.
VIDEO: Dušičková výzdoba na Brodsku podražila. Pozůstalí hledí stále víc na cenu

„Máme vlastní bioplynku. V chovu skotu uplatňujeme uzavřený systém. Nenakupujeme nové kusy, maximálně plemenného býka. Zemědělské stroje hlídá GPS, stejně tak máme pod kontrolou zdravotní stav skotu,“ vysvětluje Brož s tím, že nejen úředník, ale také farmář může částečně pracovat z domu.

Krmení je plně automatizované

„Naše krávy jsou vybavené speciálním obojkem, který sleduje jejich zdravotní stav i spotřebu krmiva. Všechny údaje sbírám do mobilu. Tam vidím okamžitě, jestli se nějaké krávě dobře nedaří ještě dřív, než onemocní,“ vysvětluje. Krmení je plně automatizované. Podle Brože už nejde dobytek krmit ručně. Takovou práci už nikdo dělat nebude a kdyby se našel, tak ji neudělá za minimální mzdu.

Moderní farmář se musí podle Brože přizpůsobit trhu. Obilí prodá do zahraničí nebo ho dobytek zkrmí na farmě. Zájemcům farma Brož nabízí i prodej ze dvora. „Zavedli jsme prodej dýní, zelí, červené řepy a samosběry brambor. Zájem obrovský. Naposledy se nám tady zákazníci málem poprali. Lidí moc, řádků málo,“ vzpomíná farmář.

Zdroj: Deník/Štěpánka Saadouni

I přes obtíže posledních let se ale Martin Brož nehodlá s farmou rozloučit. „Určitě ne. Rodiče nám předali lásku k půdě a naočkovali nás tak navždycky,“ říká s důrazem.