V každém případě ale měsíc březen je přírodní a astronomický milník. Je to měsíc, kdy se začíná probouzet příroda, kdy začínají rašit stromy. Jako první jsou na řadě jehnědy, lidově kočičky, přesně vrba jíva (Salix caprea), které jsou první potravou včel a opravdovým symbolem blížícího se jara. Pak přichází břízy a další stromy. V březnu se také zakládá nový život a samice zvířat žijících volně v přírodě zabřeznou. Jsou březí a od toho také měsíc březen, i když jiný názor říká, že jméno měsíce je odvozené právě od bříz. V každém případě v březnu začíná nový život, dny se prodlužují, přibývá teplo a slunce, zkrátka paráda. Další lidová pranostika, která říká „na svatého Řehoře, líný sedlák, který neoře" a týká se 12. března, zobecňuje fakt, že v tomto měsíci začínají zpravidla první práce na polích. Nemusí se zrovna orat, ale určitě je třeba přihnojovat, aby až přijde skutečné jaro měly rostlinky pohotové živiny. Ve volné přírodě byly první zelenou rostlinou deroucí se po zimě z šedého koberce staré trávy kopřivy. Výraznou a nepřehlédnutelnou dominantou na podmáčených travních plochách a březích potůčků byl nádherně žlutě kvetoucí blatouch. Přesně blatouch bahenní, Caltha palustris. Jejda, co jich dříve bylo a kolik jich zbylo dnes. Březen byl ale také v našem dětství měsícem tání sněhu a ledu, měsícem zurčících potůčků a potoků naplněných vodou z tajících pozůstatků zimy. Březen je ale také měsícem jarní rovnodennosti, která nastává 20. března a znamená, že délka dne (měřeno východem a západem Slunce) se vyrovnala délce noci, která v zimě převažovala. Těsně před rovnodenností, 19. března je svátek, který slaví desetitisíce mužů – je to Josefa. Z tohoto krátkého výčtu vidíme, že měsíc březen je významný a zajímavý měsíc a obsahuje mnoho událostí a přírodních úkazů, které jsou pro náš život důležité. Tou hlavní událostí jsou Velikonoce, jedny z nejkrásnějších svátků v roce. Jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem a jejich název je odvozen od Velké noci, kdy ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Avšak žádný ze zachovaných historických pramenů neudává přesné datum. To připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, což letos připadá na 25. března. Velikonoční svátky jsou nabité emotivní atmosférou, která se odvozuje právě od největšího křesťanského svátku roku, zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsou provázeny množstvím zvyků a lidových obyčejů. Tím nejrozšířenějším je zdobení kraslic, svěcení kočiček a pomlázka. Za dob mého mládí byl tento obyčej dodržován v masivních rozměrech. Už od ranního rozbřesku táhly dědinou skupinky kluků všech věkových kategorií, stejně tak jejich tátové. Pro děvčata to nebylo nijak jednoduché, často dostaly skutečně nářez. Zvláště pak, když se bránily a nebo se schovávaly. Občas se velikonoční pondělí neobešlo bez drobných incidentů, neboť alkohol nám dodával pocit velké síly a jak se říká, moře nám bylo po kolena. Když to tak srovnám, tak dnes je to všechno mnohem klidnější, mrskáčů není tolik a i to mrskání je spíše symbolické. Pojďme ale dál a abych uzavřel, tak Velikonoce bývají konečným zlomem počasí, po kterém přichází skutečné jaro. Sečteno a podtrženo, březen je měsíc zrodu a nástupu nového života, probuzení přírody a pro nás lidi měsíc podporující pozitivní mysl, chuť k životu a zdraví. Tolik přátelé k březnu a na počtenou za měsíc v dubnu.