Ne vždy však majitelé úpravy provedli s odpovídajícím přístupem, který si tyto hodnotné stavby zasluhují. Nutno však dodat, že i přes drobné výtky se tvář památkově chráněné zóny – celkově vzato – výrazně změnila k lepšímu, a to především zásluhou zdařilých oprav fasád jednotlivých domů.

Havlíčkobrodští občané jistě v nedávných dnech zaregistrovali otevření nového pekařství na západní straně náměstí v domě s číslem popisným 55 (pod lékárnou pozn. red.), kterému se též někdy říká dům Školníkův. Toto přízvisko budova dostala po jednom ze svých majitelů, Antonínu a Marii Školníkových, kteří dům vlastnili od roku 1873 do roku 1919. Pamětníci si možná vzpomenou na dobu třicátých let, kdy zde prodávala pečivo firma František Krejčí, pekařství-kroupařství.

Současnému majiteli je třeba vzdát hold za způsob provedení celkové rekonstrukce tohoto měšťanského domu, která byla  provedena s velkou péčí.  

Historický průzkum, který nechal vlastník zpracovat, potvrdil, že dům je objektem s vysokým kulturně-historickým, architektonickým a památkovým významem. Jde o stavbu s pozdně gotickým jádrem a rozsáhlou zachovanou renesanční dispozicí, včetně dochovaných fragmentů trámového malovaného stropu. Školníkův dům je příkladem měšťanské architektury, který je možné typologicky zatřídit do takzvaného modelu  síňových domů, pro  které je typické prvotní vybudování zapuštěné nebo polozapuštěné místnosti.  

Ta je zde  dosud patrna v přízemí a je pravděpodobně nejstarší částí stavby, až později zřejmě vznikly sklepy ve východní polovině objektu.

Podzemní prostory zde jsou dvoupatrové a zajímavostí je dochování dvou původních střešních šindelů, které byly dodatečně použity pro bednění klenby sklepa a zůstaly více než půl tisíciletí neúmyslně „přilepeny“ maltou na spodním líci kamenné klenby.

Dendrochronologickým výzkumem se podařilo odatovat stáří těchto jedlových šindelů na dobu po roce 1488. Pamatují tedy dokonce dobu Jagellonců! Díky tomu je možné poměrně přesně určit i datum výstavby sklepů, které vznikly na přelomu patnáctého a šestnáctého století.

Dům s úžasnou pozdně gotickou a renesanční strukturou stojí na svém místě tedy již více než 500 let. Největší pohromou nakonec pro něj nepředstavovaly války a požáry, ale paradoxně velmi reálný investiční záměr Městské spořitelny Německého Brodu, která ho v roce 1920 zakoupila a uvažovala o jeho demolici, společně se sousedním Hanusovským domem. Na uvolněných parcelách chtěla postavit svoje nové moderní sídlo.

Přečkal svůj konec

Spořitelna dokonce zadala podmínky pro architektonickou soutěž a s radnicí již projednala potřebné náležitosti. Nakonec byly náklady na novou stavbu stanoveny v takové výši, která demolici oddálila.

Později bylo rozhodnuto spořitelnu postavit na jižní straně náměstí a dům tedy v podstatě přečkal v minutě dvanácté svoji klinickou smrt. Nyní je příkladně zrekonstruován a opraven od sklepa až po krov a za přísného dohledu bylo do jeho nitra velmi opatrnou a citlivou vestavbou umístěno pekařské zařízení.

Nezbývá než majitelům pogratulovat a poděkovat za záchranu jednoho z nádherných domů na brodském náměstí pro další generace.

Libor Honzárek, Jakub Janáček