Skály se věkem a počasím rozpadají. „V roce 2008 bylo ukončeno s dotací asi dvacet milionů korunzajišťování stability skalního masivu Šeptouchov. Skály nad pomníkem obětem válek a rodinnými domy,“ řekl starosta Zdeněk Tůma. Horolezci do skalní stěny vyvrtali až čtyři stovky děr o hloubce šesti metrů. Prohlubně vyplnili ocelí a betonem.
V rámci kontrolního sledování je také ve spodní části jeskyně citlivý přístroj, který je schopen zachytit případné mikrodeformace spojené s vývojem nestability skalní stěny o velikosti od tisícin milimetru.
Dnešní stav ale vyžaduje pokračovat v další etapě zajišťování. A to podél silnice kolem řeky Sázavy k areálu Kovofiniše. V současnosti probíhají podle starosty přípravné práce. Odkrytí skalních svahů, pak mohou následovat projekční a zabezpečovací práce. Skály jsou majetkem města. „Jedná se celkem o šestnáct kilometrů masivu, který skutečně máme za povinnost pravidelně udržovat. Ovšem bez pomoci státu to není možné,“ konstatoval starosta Tůma.
Už v roce 2004 se město Ledeč skalním masivem intenzivně zabývalo. Lidé, kteří pod skálou bydlí měli jisté obavy. „Trochu mě děsí ty kořeny stromů, které skálou prorůstají," řekl tehdy Deníku Jaroslav Žáček, který si koupil dům přímo pod skálou. Větší obavy vzbuzuje skalní masiv pod hradem. Z těch občas podle místních padají malé úlomky a kameny. "Jen občas, ale stává se to," poznamenal jeden z místních Josef Pešek.
Právě sklály a jejich bezpečnost se staly letos jedním z bodů jednání městské rady. „Rada vzala na vědomí expertní vyjádření k současné situaci ve svahu nad komunikací mezi Šeptouchovem aq výrobním areálem Kovofiniš. I skály stárnou. Zvětrávají na dešti a větru. Časem by mohl nastat problém,“ informoval starosta o výsledku jednání ledečských radních. Expertní vyjádření o stavu skalního masivu v Ledči zpracoval Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR. Autorem je odborník na danou problematiku Josef Stemberk, ředitel ústavu.