Tradiční skládky zaniknou. Jak vysvětlil starosta Chotěboře Tomáš Škaryd (ČSSD), místo skládek vzniknou překladiště, z nichž se bude odpad vozit do některé ze spaloven, kde se spálí a přemění v tepelnou a elektrickou energii.

„Svazek obcí Vysočiny zpracuje koncepci likvidace komunálního odpadu. Původní projekt počítal s tím, že na Vysočině vyroste spalovna. Tento projekt se ale neuskuteční," přiblížil starosta. Spalovna měla původně stát v Jihlavě, což vyvolalo bouři odporu hlavně pak ze strany ochránců přírody, ekologického sdružení Arnika. Vše vyvrcholilo peticí určenou krajským radním a demonstrací. Tento rok by obyvatelé Jihlavy měli v referendu vyjádřit svůj názor, jak s komunálním odpadem nakládat.

Podle Škaryda Svazek obcí Vysočiny řeší, a to i podle modelu uplatňovaného ve Švýcarsku, kde a jak vybudovat systém překladišť, odkud by se měl odpad svážet do spaloven. „Zpracována proto bude územní studie, která napoví, kde by bylo možné komunální odpad skladovat, třídit a lisovat," upřesnil Škaryd. „Odpad by se tak mohl v budoucnu stát velmi žádanou komoditou s výtěžkem pro dodavatele ve výši až dva tisíce korun za tunu," pokračoval.

Zástupci Svazku obcí Vysočiny se již byli ve Švýcarsku podívat. „Švýcarsko má moderní infrastrukturu s integrovaným energetickým využíváním odpadů a disponuje nejvyspělejším systémem odpadového hospodářství. Zhruba pětačtyřicet procent vyprodukovaného komunálního odpadu se tam využívá surovinově a pětapadesát procent energeticky," upřesnil starosta. Ten dodal, že od roku 2000 je tam zákonem zakázáno skládkování komunálního odpadu. Energetické využívání odpadů zajišťuje ve Švýcarsku celkem 31 zařízení na vysoké technické úrovni, které je k dispozici pro přibližně osm milionů obyvatel žijících v 26 kantonech.

Změna systému nakládání s komunálním odpadem ale bude znamenat pro města, která nyní skládky vlastní, finanční ztráty. Například celých dvacet milionů korun ročně vynáší městu Přibyslav skládka komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou. O tyto prostředky by tak město natrvalo přišlo.

„Celkem 16 milionů korun činí na skládce příjmy z poplatků za uložení komunálního odpadu, který platí města a obce. Dalších 4,5 milionu korun je takzvaný hospodářský výsledek," upřesnil v této souvislosti starosta Přibyslavi Martin Kamarád.

Také město Chotěboř provozuje svou vlastní skládku, a to v lokalitě Lapíkov. „I díky tomu nebudou lidé v Chotěboři ani v novém roce platit více peněz za odvoz a uložení komunálního odpadu. Cena ve výši 452 korun za osobu zůstává v platnosti," uzavřel Škaryd.