Odpady vyveze Žďár do sousedních krajů. „Jednu část do spalovny v Brně, druhou na skládku v Nasavrkách na Pardubicku,“ upřesnila místostarostka Žďáru Ludmila Řezníčková, s tím, že se tento krok městu finančně vyplatí.

Podle Řezníčkové bude Žďár do Brna vozit zejména tu část odpadu, za kterou se na skládce za uložení platí víc. „Limit pro letošní rok je sto devadesát kilo na obyvatele. Vše nad tuto hranici je takzvaně nadlimitní,“ vysvětlila místostarostka. A za překročení limitu se na skládce platí. Do Brna plánuje Žďár vozit asi tisíc tun odpadu.

Jak řekla místostarostka Deníku, nelíbil se jí ani způsob, jakým se Žďár o navýšení cen dozvěděl. „Skokově a bez předchozího projednání byla zvýšena cena za skládkování v Ronově s tím, že skoro sto padesát korun jde v části poplatku za skládkování provozovateli skládky,“ řekla Řezníčková. Městu tak vyskočily poplatky za tunu odpadu o jedenadvacet procent.

V současné době se ve Žďáře platí za odpady skoro šest set korun za osobu a rok. Podle Romana Kratochvíla, ředitele Čechova domu, se taková částka může někomu zdát vysoká a další nárůst si nepřeje. „Přesto si myslím, že to není tak hrozné, protože třeba v sousedních Hamrech se platí skoro osm set korun,“ poznamenal Kratochvíl. Marek Entlichter je starosta žďárských dobrovolných hasičů. Jak poznamenal, má město zatím příznivou cenu za odpady. „Když mluvím s kolegy z jiných měst, třeba na Kolínsku, tak jsou ceny mnohem vyšší. Je otázka, jak dlouho se městu podaří tak nízké ceny udržet,“ konstatoval Entlichter.

Ždár nemá vlastní překladiště, odpady z města vozí auta do firmy AVE, která tak zajistí další odvoz odpadků do Brna. Podle Řezníčkové si odvoz odpadu do spalovny v Brně Žďár už vyzkoušel dřív. „Je to nejen ekologičtější, ale i finančně výhodnější než skládkování. Na jednom svozu město ušetří čtyři a půl tisíce korun,“ vysvětlila místostarostka.

Ostatní odpad odveze Žďár do Nasavrk. Na tamní skládce letos skončí skoro čtyři tisíce tun odpadu. Podle místostarostky je to s Ronovem srovnatelné.

Jak následně vysvětlila, změny poplatků v Ronově navíc město Žďár donutily vyhlásit podle zákona o nadlimitních zakázkách narychlo soutěž. „ Město Přibyslav nepodalo nabídku.  Následně, po termínu podání nabídek do zadávacího řízení, poslalo město Přibyslav návrh nové smlouvy s novým ceníkem pro letošní rok s dalším navýšením poplatku, což jsme nemohli přijmout,“ konstatovala Řezníčková.

Podle starosty Přibyslavi Martina Kamaráda je důvodem růstu cen zvyšující se náklady na práci, servis, opravy, údržbu či adblue. „ Zároveň se navyšuje poplatek za skládkování, který je stanovený zákonem. Smlouvu ukončilo pouze město Žďár nad Sázavou, jinak u nás všechny obce zůstávají,“ zdůraznil Kamarád. Podle starosty městyse Havlíčkova Borová Přemysla Tonara poplatky za skládkování stouply všem, kdo odpad do Ronova vozí. „Žďár v tom není sám. I nám narostly ceny, ale nebudeme kvůli tomu jezdit jinam,“ podotkl Tonar.

Jak upřesnil Jan Trdý, vedoucí skládky v Přibyslavi, je potřeba si uvědomit, že jen samotná údržba skládky něco stojí a ceny skokově rostou. „Musíme udržovat cesty, po kterých auta vozí odpad. Je to až čtyřicet metrů cest a auta váží i třicet tun. Musíme udržovat i celou skládku. Zasypávat sutí, hutnit, aby odpad nelétal vzduchem a to není zadarmo,“ zdůraznil Trdý.

Zač se na skládce platí

- Základní sazby: skoro šest set korun za tunu

- Další poplatek: rezerva stopětačtyřicet korun

- Další poplatky: třídicí sleva daná státem. Ta spočívá v tom, že pro skladování odpadu v množství do dvou set kilo ročně na jednoho občana bude obec stále platit sazbu pět set korun za tunu odpadu. Obec zaplatí vyšší sazbu za tunu, když limit na osobu překročí. Pak platí až devět set za tunu.