Už od čtrnácti let si dítě nemusí nechat líbit lékařský zákrok naplánovaný jeho rodiči, a naopak rodiče nemohou automaticky zabránit dítěti například v pořízení si tetování nebo piercingu. Pokud se nedohodnou, musí ve sporu rozhodnout soud. Čtrnáctiletou věkovou hranici, od níž už nemohou zákonní zástupci beze zbytku rozhodovat za svěřence, stanovil občanský zákoník účinný od letošního ledna. Další argument, proč děti raději nemít a litovat rodiny, kde mají potomků několik, neboť už nemají děti,  ale jenom svěřence.

Upřímně řečeno, neznám ve svém okolí rodiče, kteří by vláčeli dítě po doktorech, nechali mu vrtat zuby a píchat uši z čirého sadismu, aniž by mu předtím vysvětlili, proč ten zákrok musí podstoupit, neboť je to pro jeho zdraví. Co se týče tetování a dalších ozdob, většina z rodičů říká, je to jeho kůže, nechť si dítě ozdoby  má, když si na ně vydělá a neukradne  peníze rodičům z peněženky. Což je názor vcelku rozumný a správný.

Je s podivem, že státní moloch ještě rodičům  milostivě dovolí, aby svoje potomky živili, šatili, hradili jim školné, dávali kapesné, platili jejich dluhy a poskytovali jim střechu nad hlavou téměř do třicítky, někdy i déle. Neměli by rodiče za to státu ještě poníženě děkovat?  Je to nestoudné, ba sprosté, že stát vybízí děti, aby se soudily  s rodiči, kteří je vychovali. Jestli to státní moloch žádá, pak by tedy stát měl převzít veškerou  zodpovědnost za všechno, co děti od 14 let spáchají, řešit jejich průšvihy, platit jejich dluhy  a neobtěžovat s tím rodiče

Nový občanský zákoník je viditelně šitý horkou  jehlou a vytvořený  pod vlivem mnoha laciných panáků v poslanecké kantýně. Pokud jsou v něm samé podobné perly,  jako tento otřesný paskvil, měl by být neprodleně zrušen, jako zmatečné rozhodnutí. Do té doby, než se podaří vytvořit kvalitní, spravedlivý a hlavně morální zákoník, nám postačí úplně ten starý, původní. Navíc u zákonů by měla být do budoucna kromě čísla, uváděna také celá jména tvůrců a navrhovatelů. Tím by se možná výrazně  zvýšil stupeň osobní zodpovědnosti, s jakým jsou mnohé paskvily dodávány do sněmovny. Neboť zrovna v tomto případě nelze autorům zákona vzkázat nic jiného, než  zcela nevýchovně, škoda rány, která padne vedle.

stepanka.saadouni@denik.cz