Je čtvrtek osmého února po deváté hodině ráno a do školní jídelny přichází asi sedmdesát žáků prvních a druhých ročníků na neobvyklou svačinu. Talíř polévky. Aby se malí strávníci cítili jako v prvotřídní restauraci, obsluhují je číšníci. Jejich starší kamarádi ze školního parlamentu.

Úspěšné školy. ZŠ Štoky. Foto se souhlasem školy
Tady je TOP 5 základek Brodska, kde žáci nejlépe zvládli přijímačky na střední

Polévka je špenátová s krutony. Výzva pro kuchařky, protože jen málo dětí má špenát v oblibě. Proto se i někteří školáci dívají do zeleného talíře s počáteční nedůvěrou. Ovšem jen do doby, než dají první lžíci do úst. Na špenátové polévce si pochutnává žákyně první třídy Adéla Marková. „Mně polévka náhodou chutná a moc. Nejradši mám vývary, ale květákovou nesnáším, je brr,“ prohlásí.

Talíř zelené polévky spořádá s chutí i její spolužák Marek Košín. „Já má náhodou špenát rád. Polévka mi chutnala. Doma mamka vaří z brokolice,“ svěřuje se malý jedlík a prohlásí směrem ke kuchařkám: „Můžu si přidat?“ Protože i my se stáváme součástí experimentu dostáváme talíř s polévkou k ochutnání. Bez přehánění, byla vynikající.

S nápadem pořádat ve škole polévkové dny přišli vedoucí školní jídelny Simona Víznerová a ředitel školy Ota Benc poté, co se sám stal ve školní jídelně dočasným vedoucím a pomocnou sílou. „Hledali jsme vedoucí školní jídelny. Paní, co měla nastoupit, to na poslední chvíli zrušila. Tak jsem na dva měsíce šel do kuchyně místo ní, než jsme našli novou vedoucí a viděl jsem na vlastní oči to, o čem jsem dřív jen od kuchařek slyšel,“ vysvětluje ředitel Benc.

Děti polévky odmítaly

Ukázalo se, že děti ve školní jídelně polévky často odmítají. „Některé proto, že spěchají a mají pocit, že je polévka zdržuje. Jiné by si daly, ale když vidí, že se jejich kamarádi nad polévkou ošklíbají, nechtějí trhat partu. Některé děti polévku neznají, protože rodina jí polotovary,“ popisuje ředitel výsledky jeho pozorování.

Vedoucí jídelny Simonu Víznerovou mrzelo, když viděla, že o hrnce s polévkou není mezi školáky zájem. Tak vznikl projekt polévkových dnů. Jednou za týden přijde skupina školáků, především z prvního stupně do jídelny, kde dostanou talíř polévky na ochutnání, aby si na ni zvykli. „Většina z nich polévku sní a ještě si přidá. Věřím, že si ji pak k obědu dají, aspoň občas. Polévka do našeho jídelníčku patří. Už naše babičky říkaly, že polévka je grunt, kdo ji nejí, je špunt. Talíř polévky zasytí a je zdravější než hamburger,“ zdůrazňuje ředitel Benc.

Ždírec šetří na odpadech. Obyvatelům nabízí barevné tašky na třídění, zavedl speciální nádoby na oleje, odpad vyváží jednou za čtrnáct dní. Foto: se souhlasem města Ždírec
Ždírec změnil svozy odpadu. Ušetřil přes půl milionu korun za rok

Některé školní děti jsou se zdravou výživou opravdu na štíru. „Až dvacet procent dětí v mladším školním věku trpí obezitou. Obědy složené z houskových knedlíků, tučného masa, smetanových omáček, hamburgerů nebo sladkých jídel se snažte omezit na minimum,“ upozorňuje terapeutka dětské obezity ze zdravotnického portálu Výživa školních dětí Jana Divoká.

Snídaně by měla poskytnout dvacet procent denního energetického příjmu, být zdrojem tekutin, vlákniny, zahrnovat potraviny s vyšším obsahem složených cukrů. „Hodnotnou snídaní je například ovesná kaše, celozrnné cereálie s mlékem, bílý jogurt s müsli, oříšky s medem nebo žitné pečivo s kvalitním rostlinným tukem,“ říká další odbornice na výživu, její kolegyně Karolína Hlavatá.

Dopolední a odpolední svačiny by měly tvořit asi patnáct procent z celkového příjmu kalorií, ideální je sendvič z žitného chleba s tvarohovou pomazánkou a zeleninou, ovocný salát a kysané mléčné výrobky.