Tak začínají memoáry Jiřího Vacka, které v závěru roku vydala Národní knihovna pod názvem Slovanská knihovna – můj osud.

Slovanská knihovna - můj osud.

Kniha se před Vánoci ocitla mezi novými přírůstky Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Autor uvádí, že k volbě studia ruského jazyka a literatury jej v osmnácti letech přiměl třídní profesor Jiří Svoboda. Po vysokoškolském studiu Jiří Vacek v roce 1963 nastoupil do Slovanské knihovny, jedné z nejvýznamnějších světových slavistických knihoven, a v letech 1978-1992 byl jejím ředitelem, funkci převzal po spisovateli a básníku Josefu Strnadelovi. V Klementinu působí dosud, nyní se především zaměřuje na problematiku ruské, ukrajinské a běloruské emigrace mezi lety 1918-1945.

Slovanská knihovna byla založena v roce 1924 z podnětu rodáka z ukrajinské Poltavy Vladimíra Tukalevského, který z Petrohradu emigroval přes Finsko do Prahy. Její vznik souvisí s takzvanou ruskou akcí prezidenta Masaryka. Na svou dobu představovala ve světě nevídanou pomoc poříjnové emigraci z Ruska.

Za zakladatele vědecké slavistiky je považován Josef Dobrovský, který shodou okolností vystudoval gymnázium v Německém Brodě, jako později Jiří Vacek maturoval v Havlíčkově Brodě.

Vackova „mozaika vzpomínek", jak zní podtitul jeho zajímavé knihy, představuje neobyčejné osudy pracovníků knihovny, uklízečkou Martou Slánskou, dcerou popraveného generálního tajemníka KSČ počínaje, po nejpřednější vědce slavistiky konče. Vacek dokládá, že dramatické osudy mnohých slavistů by vydaly na romány. V Praze je zatýkalo Hitlerovo gestapo a Stalinovo NKVD je od května 1945 odváželo do sovětských gulagů.

V historické jezuitské koleji Klementinu je přibližně 800 tisíc svazků slovanské literatury a nachází se zde nejbohatší puškinovský fond, jaký není v žádné jiné evropské knihovně.

„Slovanská knihovna je se svými úžasně bohatými sbírkami Mekkou pro každého slavistu. A vzácně je člověk v některé knihovně obsloužen tak přátelsky a ochotně jako zde," napsal německý slavista Roland Opitz o pražské knihovně, v níž celý profesní život pracoval a v jejímž čele čtrnáct let stál absolvent havlíčkobrodského gymnázia. Spojení s Vysočinou si Jiří Vacek udržuje bádáním historie svého rodného města Polná.

Ivo Havlík