Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fotovoltaická elektrárna: aktuální téma v Přibyslavi

Přibyslav – Malá využitelnost, ekonomická zbytečnost, obavy z poškození životního prostředí. V neposlední řadě odpudivý vzhled.

14.2.2010 2
SDÍLEJ:

Malá využitelnost, ekonomická zbytečnost, obavy z poškození životního prostředí. V neposlední řadě odpudivý vzhled. To jsou argumenty, kterými někteří obyvatelé Přibyslavi protestují proti sluneční elektrárně.Foto: Ivo Havlík

To jsou argumenty, kterými někteří obyvatelé Přibyslavi protestují proti sluneční elektrárně, kterou chce v přibyslavské průmyslové zóně stavět podnikatel Albín Sibera.

Sám podnikatel Sibera, kterého Deník požádal o vyjádření, celou záležitost komentoval pouze jednou větou: „Jednáme s městem o nájemní smlouvě, zatím nebyla podepsána.“

„Pozemky využijte na něco potřebnějšího, třeba na nějaké menší nákupní středisko, abychom nemuseli pro každou maličkost až do města, a také proto, aby byla v Přibyslavi nějaká konkurence. Fotovoltaická elektrárna nám už naši, kdysi docela pěknou vesničku, v uvozovkách řečeno, krášlí. Nedopusťte, abychom ji měli i při cestě z Přibyslavi. První hrůza je vybudována skoro uprostřed vesnice a každý den kolem ní musíme chodit na vlakové nádraží,“ píše přibyslavským radním například Eva Novotná z Ronova.

„Opravdu chceme fotovoltaickou elektrárnu?“ ptá se člen přibyslavského městského zastupitelstva Ota Benc. Podle jeho názoru je stavba takových zařízení principiálně špatná.

„Nejméně dvacet let bude hyzdit obludná soustava panelů, která bude přinášet profit pouze investorovi,“ zdůrazňuje Benc. Město podle jeho slov získá jen jakési finanční odstupné, ale zbaví se pozemků vhodných k podnikání, a tím se Přibyslav stane městem bez budoucnosti.

Zajímavé je, že proti stavbě sluneční elektrárny byl i starosta města Jan Štefáček. V přibyslavském občasníku vyslovil údiv nad tím, jak mohlo deset ze čtrnácti zastupitelů podpořit záměr prodeje pozemku v průmyslové zóně, když předtím zamítli jiné podobné stavby, včetně těžby uranu.

„Pozemky města jsou prioritně určeny pro maximální využití ve prospěch občanů města,“ konstatoval starosta a elektrárnu označil za energetický podvod.

Dnes je ale všechno jinak. Elektrárna by se v průmyslové zóně stavět měla. A důvod obratu? Změna strategie. Pozemky v průmyslové zóně se podnikateli pronajmou.

Anketa: jasné nestavět

„O celé záležitosti jednala rada města i její zastupitelé. Podnikateli se pozemek v průmyslové zóně pronajme. Tím celou záležitost považujeme za skončenou,“ říká dnes starosta Jan Štefáček. Sluneční elektrárna o rozloze šesti hektarů by měla stát na pozemku, který měla doposud v pronájmu zemědělská společnost Osiva.

Stavět, nebo nestavět? Přibyslavský občasník na toto téma uspořádal dokonce anketu. Svůj názor v ní vyslovilo 224 účastníků, z toho 183 řeklo stavbě sluneční elektrárny ne.

„Veřejnost měla předloženy informace, které popíraly jakoukoliv výhodnost projektu fotovoltaické elektrárny pro naše město. Domnívám se, že přesně tomu odpovídá výsledek ankety. Vývoj, kterým prošlo jednání o projektu fotovoltaické elektrárny, ukázal, že naše město může z realizace takového projektu získat nemalé peníze,“ komentuje výsledky ankety místostarosta Přibyslavi Michael Omes.

Jako příklad uvádí město Ledeč nad Sázavou, které uvažovalo ekonomicky a stavbu sluneční elektrárny na svém katastru podpořilo. „Je otázkou, zda rozvoj města více blokovala fotovoltaická elektrárna nebo udržování zemědělského využití doposud netknuté průmyslové zóny. Za deset let tato zóna žádného podnikatele neoslovila,“ argumentuje místostarosta.

Změnily se postoje obyvatel Přibyslavi ke stavbě elektrárny i poté, co ho výrazně změnila radnice. „Sluneční elektrárna? Bez komentáře,“ říká například Jiří Přibyl.

Dobrý hospodář pole neprodá

„Jsem proti. Výroba elektřiny z fotovoltaiky je dotovaná státem, to mi připadá absurdní. Stavba je nevzhledná. Navíc mi nepřipadá šťastné, že město chce pozemek pronajmout. Mělo by ho prodat. Uvažuji, co by se stalo, kdyby podnikatel skončil. Kdo elektrárnu odklidí? Město?“ ptá se Jakub Šnýdl.

Svoje argumenty zveřejnil také Pavel Jajtner. Podle jeho názoru je dobře, aby město pozemek pronajalo, protože dobrý hospodář pole nikdy neprodává. Jajtner navíc naznačuje i důvody, proč někteří Přibyslavští proti stavbě protestují. Stojí za nimi obyčejná závist. Podle jeho názoru není podnikateli Siberovi co závidět. „Pokud jde o údajné nepřiměřené zisky z fotovoltaických elektráren, na následujícím výpočtu ukážu, že již při současné výkupní ceně zhruba 12 Kč za jednu kilowatthodinu, která do budoucna má ještě výrazně poklesnout, je budování a provoz fotovoltaických elektráren na hranici rentability,“ argumentuje Jajtner.

„Průměrná investiční cena za jeden instalovaný kilowatt výkonu fotovoltaické elektrárny je v současnosti 100 tisíc Kč. Výtěžnost v podmínkách Vysočiny je průměrně 1 000 kilowatthodin z jednoho instalovaného kilowattu výkonu elektrárny. To představuje při výkupní ceně 12 Kč za 1 kilowathodinu ročně 12 000 tisíc korun. V poměru k investičnímu nákladu je to 12 procent,“ počítá Jajtner. K tomu je potřeba vést v patrnost i odpisy zařízení, provozní náklady a údržbu.

To výsledný zisk z provozu zařízení ještě snižuje. To vše ale za předpokladu, že provozovatel elektrárny má vlastní kapitál a nemusí si půjčovat od banky. „Na tomto příkladě jsem snad dostatečně ukázal, že pohádkové zisky jsou mýtem. Další snižování výkupní ceny fotovoltaické energie ohrozí rozvoj odvětví a uškodí příštím generacím, kterým bude dostupná energie osudově chybět,“ varuje Jajtner. Podle jeho slov je poněkud zbytečné argumentovat proti stavbě sluneční elektrárny jejím vzhledem. „Odpovězme si individuálně a poctivě na otázku, zda průmyslové stavby, nebo tovární haly jsou estetičtější než fotovoltaické panely,“ konstatuje Jajtner a vyzývá oponenty, aby zapomněli na čistě sobecké a populistické názory a chovali se jako dobří hospodáři, protože na pronájmu ani na prodeji pozemků město Přibyslav tratit nebude.

Likvidaci ošetří smlouva

Ani podle Jiřího Musila z odboru životního prostředí města Přibyslav není třeba se stavby sluneční elektrárny nějak obávat. „Tato stavba životní prostředí nepoškozuje,“ zdůrazňuje Musil a připomíná, že se ČR zavázala zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkovém objemu vyrobené energie.

Podle místostarosty Michaela Omese se obyvatelé nemusejí obávat, že by možná likvidace elektrárny a její odstranění přinesly městu problémy. „Tato možnost bude řešena ve smlouvě, kterou uzavře město s pronajímatelem. Tam bude přesně určeno, jakým způsobem bude sluneční elektrárna demontována,“ informuje místostarosta.

Autor: Štěpánka Saadouni

14.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Mistry se o víkendu stali softballisté Havlíčkova Brodu (na snímku), kterým se podařilo navázat na loňskou sezonu a získali druhý titul v řadě.

Softballisté Havlíčkova Brodu obhájili extraligový titul

Poslanec Martin Lank

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Předseda strany nemůže zůstat za bukem, říká Jan Veleba

Vysočina - Jediný předseda celostátní strany z Vysočiny Jan Veleba jde i do těchto voleb. Je lídrem Strany práv občanů (SPO) pro Vysočinu.

Motocyklista skončil na zemi

Chotěboř - V úterý 17. října odpoledne kolem šestnácté hodiny došlo k dopravní nehodě v Chotěboři.

Nejtepleji bylo v září v Dukovanech, nejvíc pršelo ve Velké Bíteši

Třebíčsko, Vysočina - Září bylo oproti průměru neznatelně chladnější. Průměrná měsíční teplota na Vysočině byla 11,4 °C, což představuje odchylku -1 °C od dlouhodobého normálu za období 1981 - 2010.

OBRAZEM: Dušičky. Svátek mají i květináři

Havlíčkův Brod - Dušičky, svátek zesnulých, který každoročně připadá na 2. listopad, je pro mnohé květináře na Havlíčkobrodsku jedním ze svátků, kdy jejich obchody navštíví během roku nejvíce lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení